|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Brodím se v dešti
nemám kam jít
a vzpomínam
jaké to bylo kdysi
když ještě byly barvy
a tak...
Brodím se ve snech
kaluže -
prosím
o odpuštění.
???
Jen že tak promrhávám
Tvůj dar -
zrcadlíš se v nich. :-)
S pohledem nahoru
a pak zas
dolů
dlouhá
špinavá cesta
životem.
Brodim se myšlenkami
neubráním se
a zas -
vzpomínam
na "kdysi"
a voda protéká
mezi mými prsty.
Všechno mi uteklo
jako voda
opustilo mne -
štěstí
láska
i Ty...
Bože jak dlouho
ještě?
Bolí to
vzpomínat
hýbat nohama
nechat po sobě kapat
tu vodu.
Tu Tvou vodu.
Odpusť mi prosím
neplač.
Neplač...
|
|
|
