Boty v trávě křížem pohozené

nohavice brázdí oceány trav

jako plachetnice

Jsem obklopena vůní

A obloha je skvostný sál

kde v modrém šatě slunce ledabyle trůní

a chytá mě za rukáv

Nahá docela

víc než sotva narozené děcko

Jsem duše bez těla

Chci málo, jenže je to všecko

Včera jsem letěla

s kukačkou v háji

v šatě, co je k mání za pár pus

Kukačky nebývají v ráji

ani já bych neměla

přesto tam vlítla jako hejno hus

má nahá duše bez těla

Boty se krčí,

kalhoty zmuchlané

a plachetnici vítr na volné moře dostane

a vánek šumí do uší

hladí na duši jak hladívá mě spánek.