|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Veškerá snaha je ti cizí,
nemocné srdce, duše v krizi
a vůle zašlapaná v písku;
jen velká přání do notýsku
prstem si tajně píšeš přízemní.
Jsem tvoje hora,
nedostupná, leč mírná,
co s podzimem září ti
vínově i žlutě,
na jazyku popichují chutě
hořká a sladká,
jen trošičku vratká
chvěje se v základech,
když v lásce zatají dech.
Zlátnu jak hrozno ve vinici,
loudíš už posté, potisící
a napít vína by ses chtěl,
zatímco já bdím růžolící,
ty vzteky zmíráš na úběl.
|
|
|