Jen ty pohledy a vyčkávání
neznáš v nich JEJICH směr
nesměješ se jim
s květinami
pro tebe navždy kamkoliv se skláníš
neznámý zahradami pohled
ryzí směr...
na polích cizin žhavá slunce mámí
podvečer bílý víří prach
ústa i úsměv skrytý v ruce
v obavách blízkých domov prudce
bere si kalich - těkající strach
Jím určeno v tvých představách
kam rozezní se přistavený vlak
vrací tě nazpět duní
co po návratu zbylo?
Poznání těžší je tu k rozeznání
než-li tvůj šedý poutní vak
Nezdá se
že bys radostně
přičichal a ponechával v sobě z vůní
cesty tvé nejeví se
výtěžkem v temnotách...
Neznámo náhlé ostřím úžeh
z poháru na dně neochutná (s tebou)
laskavost dívčí jemný dotek
co spojil by vše
souladně se strunou
lůžko kam uléháš
kde znaven toužíš zasnít
je náhodné
nikdo sem Lunu paprsků v tmách neobrací
po zdánlivu živý jsi
po krvi sotva z polovice
k marnému marný
dětinství na dno snivce
meč po jílec
zem skalní
práh