Ještě si popláče

černá víla

než zbledne do červánků

Naposledy

pomazlí se s trávou

stéblům na památku

po slze

Slunce se pomalu rozpouští

v pampeliškách

ostýchavá kaňka růžové

ztrácí na obrysu

a zlato se marnivě vzhlíží

ve svém nitru

Krade tak trávě

poslední zrcadla

vzpomínek