Ráno vrací se zpět

těla mého tíha

pták letí vnitřkem vět

řeka za řekou se sbíhá.

V moři má vlna

větrám jak kámen

prachu jsem zrna

a větru amen.

Vidíš jak bledne

den z oblohy padá

stín mezi nás sedne

dovnitř se vkrádá.

Zvuk tichého pláče

to včely v očích

na tváři mračen

se s čímsi loučí.

Dohrály hvězdy

nebeští herci

opona ze zdi

je podobna čtverci.

Snad vteřinu příští

splyneme v jedno

tělo mít v dešti

za vlasy seno.