Já jsem snad přišel z hvězd

prach masa nebo podzimu

mlhu tvou na tvářích snést

s listy zahrát pantomimu.

Na obličej za zrcadlem  

na barvy jen a odcházení

a přitom šeď domů splývá s ránem

čas dole prší ulicemi.

Slyšíš padat těla vteřin

vítr řeční jako nad rakví

obléklas nohy do pavučin

boky bílé do větví.