ECHO v hlase

zdál se Ti zvláštní můj hlas

byl jak si říkávala … jako z tunelu

byl plný ozvěn

      s ruchy a zvláštní melodií

bylo to od té doby

   co jsi zase snila

co jsi se naučila znovu snít

sedávala si každé ráno u okna

            a vyprávěla mi

co se ti zdálo

a já trpělivě naslouchal

         cítil tvoji skutečnost

občas jsem se rozplakal

tiše … aby si to nepoznala

každé ráno jsem se těšil

        na další příběh

ale zároveň si i přál

                     aby to nebyl sen

nakonec mi to přestaneš vyprávět

                   ozvěna zmizí z hlasu

čas umí neuvěřitelně obrousit hrany

a nechat sny se rozplynout

nechám Tě zmizet v záclonách

                  a budu čekat

snad dlouho

až se ke mně vrátíš

asi trochu jiná

             ale zasněná