TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

>		Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

<předchozí

NESONET, Pan Sonet a SONET VYSNĚNÉHO MUŽE - pro porovnání. z kolekce úplně mimo
Autor: Naty (Občasný,Redaktor) - publikováno 4.1.2003 (01:50:35)

další>

NESONET, Pan Sonet a SONET VYSNĚNÉHO MUŽE

pro porovnání

Tu první báseň znáte, už jsem ji tu zveřejňovala. Na jiném servru podobného zaměření ji odmítli s následujícím odůvodněním:

Sonet duchaplný jak od Shakespeara. Některé pointy, byť gramatického rýmu, mohou působit elegantně. Však odborník, ten prohléd as ten trik. Ach odmítl si vcítit verš, jen aby ze své židle neslítl. Leč tajně posílá vám včas, upřímný, milý cukrblík. Vtipem pointované verše jsou dnes laciné, píše je kde kdo, lze jich napsat denně i několik tun, cvičíme-li se vtom trošičku.

Tak jsem si s tím trochu pohrála, jednak pro porovnání, a jednak pro vyjádření názoru.

Spíše než vaše hodnocení, mne tentokrát opravdu zajímají vaše názory na danou problematiku.

Proto jsem to také dala do “Teorie poezie”.

SONET VYSNĚNÉHO MUŽE

Má drahá paní, odložte svůj šat,

jak proradný je, když váš půvab skrývá,

oslepen chci být krásou vašich vnad,

být slepcem, který rukama se dívá.

Má drahá paní, rozpusťte svůj vlas,

jak proradné jsou spony, jež ho pojí,

zazáří zlatem jako zralý klas,

mé slepé oči dotekem svým zhojí.

Má drahá paní, odložte svůj věk,

vzpomeňte na čas, kdy jste byla pannou,

odložte svoji zdrženlivost hranou

a dovolte mi vyjádřit svůj vděk.

Do vaší kůže budu všechen čas

pak láskou věčnou tyhle verše psát.

NESONET

K čemu šat lásko

zůstaň, prosím, nahá,

oslepen,

budu oblékat tě rukama.

Rozpusť

prameny klasů zlatavých,

ať záře vlasů tvých

mi mezi prsty

protéká jak cesta.

Tvá i má vášeň zastínily věk

a pro ostych

už nezbylo tu místa.

Prstoklad lásky budu psát

do tvojí kůže dnes

a zítra znova

a třeba napořád,

když nedojímají tě

(s)vázaná má slova.

Pan Sonet

Pan Sonet, zdá se, dnes již překonán je.

Poesie si s Volným veršem hraje

a svobodu si cení nade vším.

Proč spoutaná být něčím včerejším,

co navenek tak lehkovážně plyne.

Co verš, to rým, co rým, to verš – jak přesné,

vzlet uzavřený v mantinely těsné.

Jak jednoduché – fantazie hyne.

Vždyť sonet, ten se vlastně píše sám

a jeho řád, tak dokonale znám,

jen nespoutaným slovům braní v rozletu.

Co není tajuplné, to se necení.

Však udržet svůj obsah v sevření

a přeci zřetelný – je půvab sonetu.

Poznámky k tomuto příspěvku

barlach (Občasný) - 4.1.2003 > Co se srovnání obou dílek týče, první mi přijde opravdu hezký. Dokonce bych se přiklonil i k tomu, že v sobě má slzu Shakespeara. Jenže nesouhlasím s názorem odborníka, protože nemohu v tom vtipu najít lacinost. A že se píšou laciné vtípky a dá se jich napsat tuny? Ano to je pravda, ale tahle věcička k nim rozhodně nepatří... Přijde mi zkrátka lepší než ta přepracovaná verze psaná v "bezshakespearové" linii. A Pan Sonet? Chvíli mi přijde jako stěžování si, chvilku jako posměch, ale pevně doufám, že je lehkou stížností. Proč zahazovat staré? Jen proto, že je to staré? Může přeci žít stále a být sousedem nového... Je to vtipné a pravdivé. A lacinost v tom opravdu ne a ne najít.A za tím si stojím. Jestli někdo vidí lacinost v poněkud - teď to nemyslím vůbec pejorativně, spíše obdivně - hladivém postpubertálním vtipu, pak je mi ho líto. Vše co se týká jednoduché metafory a je trochu o erotice přece nemusí být laciné (narážím na "být slepcem co rukama se dívá")... Naty smekám a posílám na závěr motto, které denně vídám na vratech jedné garáže v našem městě : jen místo sonet je punk :) Sonet is not death.		Body: 5

		<reagovat

	Naty (Občasný,Redaktor) - 4.1.2003 > barlach> Díky za názor. Potěšlo mne, že to vidíš podobně jako já. Kdybych znala toho, kdo tam napsal ten punk, tak mu půjdu potřást rukou, pořád lepší death.

		<reagovat

	barlach (Občasný) - 4.1.2003 > Naty> Rádo se stalo...

		<reagovat

egil (Stálý,Redaktor) - 4.1.2003 > Jé.. já už četl tolik "tajuplných" sonetů.. O tom to přeci není (ad "Pan sonet"). Psát volným veršem je přeci také nutné umět (zpravidla to nebývá o totální nespoutanosti).. a jak říkal Holan: nejprve je nutné naučit se stavět, aby pak člověk mohl rozbíjet (to se samozřejmě týká formy) U volného verše jsou tři možnosti: a) využít u volného verše všechna pravidla prozodie b) vytvořit si vlastní pravidla a těch se držet c) psát bez pravidel všechny tři možnosti ale vyžadují um (řemeslný).. a pak je tu stránka obsahová, do značné míry odvislá na formě..a ta za všech okolností vyžaduje odvahu, fantazii, obraznost, invenci (nebo alespoň něco z toho). Faktem však zůstává, že nejde pouze o to, co člověk říká, ale taky jak to říká.. Já osobně to vidím tak, že můžu poslouchat Skrjabina, pokud se nacházím v těch jeho račích formách etc., ale stejně dobře můžu poslouchat Bacha, pokud mi sedí.. V dnešní době možností a nadprodukcí to platí dvojnásob (člověk nejen že může, ale přímo musí volit.. anebo vytvářet nové) a je přeci jen na tobě, do kterého šuplíku hmátneš. Jestli máš pocit, že je pro tebe sonet ideální formou pro sebevyjádření (a já u tebe ten pocit nemám), tak proč ne..; a názor jakéhosi jednoho člověka ti může být lhostejný, pokud jsi si ty sama za sebe jistá, že je to pro tebe to pravé..

		<reagovat

	Jonáš (Stálý) - 4.1.2003 > egil> Souhlasím!!! Tento názor mi chyběl... (Naty, a ty jistě víš, že již dávno můžeš bourat, neboť skutečně umíš stavět)

		<reagovat

Janahe (Občasný) - 4.1.2003 > Jako konzervativnímu laikovi se mi rozhodně líbí mnohem víc Sonet vysněného muže než Nesonet. Ale zdaleka nejvíc se mi líbí Pan Sonet. Proč bys měla bourat, když umíš tak hezky stavět?

		<reagovat

čmelák (Občasný) - 5.1.2003 > Inu já nejsem řemeslník. Ale už jsem pár básní podle zadané formy také napsal, některé se povedly, jiné ne. Prostě ale nechápu jednak Kritika a pak ani to co kritizuje. Vůbec nevím, zda "vtipem pointované verše", které jsou podle něj běžné a laciné, jsou nějaký obecný fenomén. A když, tak jestli se kvůli tomu vzdávat nějakého způsobu? To je pro slabé nátury. Opravdu nechápu o co jde.

		<reagovat

Felipe (Občasný) - 2.11.2003 > Naty - tak jsem tu... Jednou jsem udělal tu pitomost, že jsem cyklus básní, který už předtím publikovalo rádio Vltava (asi měsíc předtím) odeslal také do Tvaru. Jakási osoba jménem Božena Správcová mi odpověděla: Již jsem váš příspěvěk málem zařadila, pak jsem však ucukla, neboť vaše pero se mi zdá příliš lehké a hudete na všechny noty. Říkám to pořád znova - ti lidé v redakcích jsou převážně blbci, kteří mají diplomy na věci, kterým nerozumí, a v nichž nemají skutečný rozhled. Třeba renesnace si s rýmy jen tak pohrávala, a právě tato záplava podobných veršů nakonec dovedla literaturu k obřímu vzmachu - lidi se cvičili...

		<reagovat

amba (Občasný) - 10.1.2005 > Ahoj Naty, 1) V soucasne ere nema literarni kritika vyznam, pokud autor (nebo kdokoliv, kdo se danou kritikou chce ridit) nezna vkus, sectelost, rozhled a schopnosti dotycneho literarniho kritika. Vyplyva to z chaosu panujicimu na poli literarnim, nebo lepe receno na poli umeleckem vubec - modernismus postaveny na tezi destrukce vybudovaneho uvizl ve slepe ulicce - nelze donekonecna borit bez toho, ze by se obcas budovalo...:); postmodernismus take bloudi (a skonci buhvi kde..:-)) V umeni je v podstate povoleno vse, takze kazdy si stavi svuj vlastni hodnoty zebricek a vzhledem k obtiznosti takovehoto ukolu shani oporu kde se da - literarni kritici se pri budovani zebricku bohuzel povetsinou ridi pouckami v ucebnicich, poplatnymi prave modernismu, tedy, ze by nove umeni melo burcovat, prekopavat vse stare a borit. Z tohotu uhlu pohledu se jim samozrejme starsi basnicke formy, tedy i sonet musi jevit jako prezitek...:-)

		<reagovat

amba (Občasný) - 10.1.2005 > 3)Jak psat poezii. Domnivam se, ze autor by mel zvolit formu kterou 1] ovlada 2] poklada za vhodnou pro vznikajici dilko, tedy jakysi soulad mezi obsahem a formou (coz nijak nevylucuje vytvoreni vlastni formy ci pouziti poeticke prozy). Nazory se mohou znacne lisit. Obtiznost forem je ciste individualni zalezitost. Ja sama davam prednost poezii, ktera nepostrada rytmiku a rym, s volnejsi formou, soucasne obdivuji orientalni neversovanou poezii, ale jak rikam, je to ciste vec nazoru.

		<reagovat

amba (Občasný) - 10.1.2005 > 2) Remeslo (ono kritikovo tvrzeni, ze pri trose cviku se takovych versiku daji plodit denne stovky): jiste, pri poradne trosce cviku se clovek muze naucit hovorit blakversem, nadavat v hexametrech a ve sprse si pobrukovat madrigaly, ale neni prave dobre zvladnute remeslo zakladem kazdeho umeni? Tedy umeni je dobre zvladnute remeslo a dobre umeni je dobre zvladnute remeslo plus cosi navic..... (duch, napad, invence, umeni divat se, genialita...)

		<reagovat

	Naty (Občasný,Redaktor) - 10.1.2005 > amba> Ahojky, ráda tě tu zase vidím. Ale tohle mě dávno netrápí. Ono mě to vpodstatě moc netrápilo ani tenkrát, když jsem to publikovala, spíš mi šlo o to nasondovat, jak si vůbec stojí klasická forma v porovnání se současnou preferencí volného verše. Mimochodem, s dotyčným kritikem jsem si to mezi tím vyříkala ústně potom, co při jiné příležitosti hodnotil stejnou věc úplně jinak. Škoda, že už jsi tu dlouho nic neměla. Ráda jsem tě četla.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + jedna ?

Napsat autorovi (Občasný,Redaktor)

	předchozí

	1 2 3 4 5 (6) 7 8 9 10 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

	další

Addictive Zone Orbital Defender Game