Existuje místo
Kam jen já smím
vzduchoprázdno
V němž potají tiše sním
A zatímco ostatní nerušeně spí
Melodie mého hlasu tady bdí
Prostor, o němž řeč je
Nachází se někde mezi srdcem a myslí
A jakmile se strach chladně usměje
Já skryji se ve zdejších studených komnatách
Neboť sladká něha prudce tu roztaje
A zlost rozvíří smutné peřeje
Každičký cit má zde portrét svůj
Jež navěky věrně je
uvnitř nicotných stěn zavěšen
Jejichž nevinnost pamatuje
Pravdivý i lživý úsudek
jež byl uzamknut a uvězněn
je to mé soukromé nekonečno
v němž zuří krvelačné boje
mé posvátné nitro a nepokoje
průvod zběsilých myšlenek
den co den tu pochoduje
proto hledám jen to
co má duše potřebuje
prosím o špetku harmonie
|