S úsměvem
na rtech, začínám svá slova psát.
Říci
tolik chtěla bych a z plných plic řvát.
I
když teď poslouchám vaše hádky, z toho nebude ta bolest.
V ruce
staré fotografie jak ležíme pod slunečníky, snad mořská voda mohla tyto chvíle
odnést.
Na
fotce klid, v mých očích však nenávist a zlost.
Zapomněla
jsem snad něco uklidit? Následoval vztek, hluk a posedlost?
S těžkým
srdcem a práškem na hlavu, poslouchám Tě dál.
Jak
s půllitrem v ruce, způsobuješ
jí žalem otravu, už máš vše, co sis přál?
Prázdnými
frázemi o penězích zakrýváš celou podstatu,
Že
do očí točíš si film o vězních, krutě zvolenými slovy plníš tu prázdnotu.
Přeji
si, abych mohla fixu vzít, až ty budeš v noci snít.
Víčko
otevřít a po zdi začít psát, jak měl by si ty žít.
Snad
bych ti i křivdila, kdybych jen o špatném mluvila.
Ale
snad jediné na co vzpomínám bez té tíhy u srdce? Bruslím, umím šipku..asi jsem
už u konce.
Ostatní
slova hrnuly by se mi do ruky, ale asi by to byla nezasloužená ochota.
Probudil
by ses, v srdci rána jak od kulky. Že tvá dcera vidí všechna místa, jež
jsou okolí zakryta?
Ale
já už nevěřím, že účel by to splnilo. Za pár dní, byla by zeď znovu bílá,
Možná
by si ani nedočetl to, co tě tolik ranilo, i má poslední naděje v tebe už
umírá.
Nevím,
jestli mají tvé brýle tak růžová sklíčka, či tvé džíny jsou tak těsné, že mozek
neprokrvují-
Jsi
však už moc starý na psaníčka a mé názory tě provokují.
Jenže
já nezapomínám na mé třesoucí se tělo, do tmy šeptající : ,,Maminko…“
Úzkost,
vše ve mně oněmělo. Silný chtíč ihned odejít, nevrátit se, prosím jdeme, maminko
!
Za
pár chvil však legrační přijde ti život celý.
Mě
však ty tvé laciné hry již omrzely.
Vše
důležité co umím, dali mi jiní. Ty jsi mi jen ukázal to, čím ani z části
nechci být.
Žádný
čin už mé city neovlivní, otcem je mi od narození bratr, tím nejlepším jakého
můžeš jen chtít.
Jakýkoliv
tvůj dar postavíš přede mě, ničím už nespravíš a nevynahradíš to, co jsem
ztratila.
Toužím
po odměně, život bez tebe bych pro nás prosila.
Děti
vděční jsou svým otcům, já tobě za nic.
Otevírám
se svým pocitům, nechci tvůj hlas slyšet víc.
Jediný
pohyb volantem změnil vše, v co doufám posledních pár dní, děkuji Mami,
tento dík jistě ještě není poslední……
| 
