Sonáta pro Sad

Hrála si a přála

však nedočkala se.

Dávala vše do hudby

Zoufala si a doufala

však udolány snahy byly.

Dávala vše do zklamání

Hleděla a nevěděla

chtěla přeskočit konec a jít dál.

Dívala se na nebe, tam kde tušila těchu

Snažila se a vážila

si všech pohledů do prázdna.

Očekávané vypařilo se a nastoupila tma

A ona měla husí kůži

a nepoznanou slast

A každičké slovo si přehrávala

chvílemi bezradná

Chtěla utopit stesk

ale všude čišela žízeň

a tak šla spát

věda, že srdce led

a s přáním snad

vydechla naposled