dnes nebudu
jíme porcuji událost titulní stranu jakýchsi novin které mě nachází on-line
ta žena na ní drží své dítě pleť samá čokoláda oči zastřené hladem
kladeš mi na talíř
nikdy bych neřekla že nebe je tolik blízko
***
všechno je jak má být
čaj opouští těsnost sáčku barevná hudba následuje tanečníky
i my věčně rozpití v diagonálách nedorozumění v přeměně prvků
skupenství neznámá
***
mohu mít
za uchem jedové váčky vlečku až po zem a doma párek krotkých veverek
dát jedním tahem mat a druhým srdce do hrnce
a přitom všem
stále mě bude napadat něha
po jedné noze přichází
***
věčnost
jak meloun bez pecek v dužině sladkého bytí ukolébavka sypaná natí zeměžluče
zas všichni do jednoho
budeme přenášet kameny ve výstřihu chytat déšť
polykat, vzlykat, zalykat se
věčnou pomíjivostí
***
malé výhry
dnes budu ženou šťavnatá úložiště stehen nastavím a do sopečné půdy vsadím erupce
a zavřu knihu bez čtení
však přesto na vrcholu děje
***
boží
a krví podepíšu tenhle vzkaz do kůže sbalím dary že se to neprovalí budu doufat dál
co vzal si
co si vzal
a jak jsme zaobleně malí
|