TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 22.11. Cecílie

Všechny rubriky

Próza

> Próza

> Povídky

> Fejetony

>		Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

<předchozí

Rozpravy z kolekce nevidomý svět
Autor: Weronika (Občasný) - publikováno 19.1.2003 (22:24:07)

další>

Rozpravy

Jsem člověk. To jméno jsem si dal sám. Pak jsem se povýšil na Boha a pojmenoval jsem všechno, co jsem našel. I když jsem nic nestvořil, všemu vládnu, vše ovládám. Jsem velký a moudrý. Překonám cokoli a nic mě nemůže zastavit. Neexistují zákony, které by mne trvale omezovaly v postupující sebedestrukci.

Už jsem dokázal hodně. Naučil jsem se brát. Beru si hodně, protože umím dobře žít. Beru si i to, co mi nepatří. Ale já neuznávám jiná práva než vlastní. Naučil jsem se vlastnit. Jsem v tomto ohledu velmi zkušený. Vlastně jsem přímo odborník. Dokážu upotřebit i to, co nepotřebuji. Navozuje to ve mne příjemné pocity. Ale chci víc, pořád víc. Chci brát a vlastnit.

Dá se říct, že žiji díky touze. Neustále totiž toužím po moci. Nechávám ji růst, až přeroste a překoná dosud nepřekonané zábrany mého vlivu. Jen nevím, co budu dělat, až nebude nic, čeho bych nedosáhl…

Jsem smrt. To jméno jsem dostala od tebe. Nepovyšuji se a nedělám rozdíly. Neberu si, co mi nepatří. A pro klid tvojí duše: Až na mne dosáhneš, nebudeš si dělat starosti, co dál…

Poznámky k tomuto příspěvku

centaur (Občasný) - 20.1.2003 > A kde je ta slibovaná ironie?

		<reagovat

barlach (Občasný) - 19.1.2003 > Je to - podle mého názoru - moc dobré. Je v tom cítit kritika lidstva, ale - nemyslím to zle - i Tebe samotné, neboť i Ty jsi člověk. Je to dost pravdivé. Jen trochu polemiky - "neberu si, co mi nepatří" jak je to myšleno? Jestli jako motto : já jediná jsem spravedlivá - pak nesouhlasím. Jestli je to znamení, že jí patříme všichni, pak souhlasím ,ale to samé už je obsaženo v předchozí větě (Nepovyšuji se a nedělám rozdíly). Druhá varianta je o poznání surovější, protože s sebou nese následující pointu : Svět je ovládán lidstvem a to se žene do smrti. Ani smrt a člověk není ztělesněním spravedlonosti. Čili se nám vynořuje tolik potřebná (myšleno v úvaze) řečnická otázka. Kde je spravedlnost? A je vůbec nějaká? K čemu se přikloníš?!

		<reagovat

	Weronika (Občasný) - 23.1.2003 > barlach> samozřejmě je to kritika i na mě, podle sebe jsem ji psala. trochu nerozumím na co se ptáš. ve větě "nepovyšuji se a nedělám rozdíly" nachazím sdělení, že smrt si bere staré a nemocné i mladé a zdravé, chudé i bohaté, černé i bílé, dobré i špatné. Věta "neberu si, co mi nepatří" má být spíše jakousi narážkou na osud, zjednodušeně: je kdesi psáno, kdy a pro koho si přijde. a ona přijde, ne dřív, ne později, bere si jen to (toho), co ji patří. I Veronika zemřela, mladá , asi ne bez hříchů, ale rozhodně ne špatná. možná, že to tak mělo být, byl "její" čas, možná to BYL osud. nevím, ale od toho je to úvaha

		<reagovat

Kapucín (Občasný) - 21.1.2003 > Taky mi to připadá spíš trpce pravdivý, než ironický... Neodpustím s pravopisnou výtku. Navozuje mi to příjemné pocity. Nebo to ve mně probouzí příjemné pocity? :o)

		<reagovat

	Weronika (Občasný) - 23.1.2003 > Kapucín> tak si vem třeba tu část, kde se píše, že si člověk bere hodně, protože umí dobře žít... Přijde ti to pravdivý. já si spíš myslím, že si člověk bere hodně, protože je chamtivý a sobecký. a rovněž si trvám na větě "navozuje to ve mě příjemné pocity", třeba nejsem expert přes mluvnici, ale tohle spojení se podle mě běžně používá.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)

	předchozí

	1 2 (3) 4 5
	1 2 (3) 4 5

	další

Addictive Zone Orbital Defender Game