Vše co vypadá jako dobrý nápad
samo sobě vymkne se a nějak posere
Plný touhy po věrnosti zahnu
Plný odevzdání na obláčku nirvány
sežeru kus čokolády a na to broskve
Tučním a můj mozek žvýká jenom slupky od salámu
kde je konec protivenstvím osudu
jsi to ty pane kdo na práh mi háže věnce
Co jsem proti prázdnotě nekonečna
tvé ruce jak tečna osekávají můj den
A nikde místo kde bych vešel k sobě
Jenom démoni nad městem
a prázdnoty v mém srdci
Pane už dávno jsem zhasnul
svíci v tvém chrámu a dusí mě
přebytek slov kterými plýtváš
V marnosti přebývám každým dnem
kterým naplňuji sebe a jak pecen
ujídám každý den co mi zbývá
Na dlaň napsal jsi mi cestu
a nemám ani potuchy kde hledat
Jak slepec žíju ve tmě plný světla
a bez lásky den co den
se vracím do prázdného domu
Nemám sny a tvrdě spím
jak prázdnota jsem sloužím a nevím komu
|