(Formu výzvy k odporu,
kterou Jan Palach zvolil, zásadně neschvaluji, jen se s tím snažím vyrovnat...)
Co bylo, spláchly
deště
a já chci křičet
JEŠTĚ
mám vztek, kde jiní
mlčí
a strach má hlavu
vlčí
a pod maskou se
schová
a zase stejná slova
a zase stejná gesta
kde včera vedla
cesta
jsou zrezivělé kříže
a kdekdo boty líže
a na jiného plivne
co včera bylo divné
je první článek moci
jsme lidi nebo
cvoci?
jsme lidi nebo
žrádlo?
co platívalo, padlo
co skoro zašlo, žije
když ohýbá se šíje
tak bývá to až do
dna
co včera byla škodná
je vyvolená smečka
je snadné všechno
přečkat
a žít si ve svém
světě
vzít význam každé
větě
a nakazit tím děti
předáš jim svůj díl
sněti
co z krve život dáví
tam společnost se
baví
a každý někam spěchá
všední den v zimních
Čechách
a lhostejnost se
valí
tak milí pozůstalí
zemřeme ještě živí
i poslední se zkřiví
promiňte, já jsem
proti
nekňučte, patrioti
a stůjte zase rovně
tíží to, nevýslovně
i Hus neuhnul bídě!
až chytnu, ať jsem vidět
|