UMŘEL

Umřel člověk,

jenom tak.

Ani kytka, ani pták.

Že truchlili, zabili

těch pár kytek.

Tělo je

dělenec a jméno zbytek.

Kytky na hrobě už zvadly.

Zač bojoval onen padlý

nevojín a neznámý,

zlaté písmo oznámí

zbloudilému poutníkovi

zapomenutými slovy

v předjitřní hodinu šerou.

Poutník onen se rou-

há a

oni ptáci na to serou...

CLOSURE DAY IN OPEN SPACE

Za dálnicí leží sníh,

smutná něha zapomnění.

Pod těžkými koly mění

se však v le(s)klá břicha tich,

vyvržených na břeh řeči,

zlostným sluncem osleplých.

Akvarijní rybka hledí,

jedním dovnitř, druhým ven,

skleněné zdi bez oken,

kanceláře beze zdí,

dřív než náhlý soumrak spálí

zbytečný den na popel,

auta všechno rozjezdí...

MODŘ

zachtělo se jen tak napsat

      tuhle báseň o moři

       - o modři bezedné 

      hlubině poledne

zachtělo se psát jen tak

      o všem a o ničem -

      smutné hře bez míče

zachtělo se

      čekati

      až se čas

      až se čas

      sám sebou pokrátí

zachtělo

      ťukat si na čelo

zachtě-

      -lo se

      jenom tak,

      pro nic,

za

      nic...

modř a pták