|
Žiju snad v paralelním vesmíru
Žiju v paralelním vesmíru k tomu tvému.
Občas jsme se tak blízcí
průnik našich duší
je absolutní.
Ale nemůžeme se sebe dotknout teple.
Jsem z toho tak smutná…
Snad by se to dalo říct i lépe
tisícem a jedním dokonalým přirovnáním.
Zmítá mnou touha.
Touha vykřičet se do tebe…
Touha vytvořit kouzelnou bránu z lipového dřeva…
Spojí vesmíry
sladí je a přivede nás k sobě.
Procházím jí, běžím ti vstříc!
Čekám v neskutečném lese
ty jsi všude kolem mě
v bilionu světel
jak bludička honíš mě sem a tam
všude a nikde.
Nech mě zapomenout.
Pláču.
Stojím v bráně.
Jednostranně nefunguje!
Jen ta láska ve mně (potvora )
pořád existuje…
| 
