|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Dvě těla potkala se na tržišti světa
první dává pohled tělo ruku v plen
druhý zavíří, z úst mu splyne věta.
Pohledy spojím se, až rozdělí je sten
lásky, kterou obě mlčky prohlížejí
zarazí se, vydají vzdech omámený jen.
Z klidů těla dupy náhle rozviřují
své kyvy bol radosti též šepoty
jeden tělo druhého mocně probouzejí.
Náhle první zasténá, vyznává mi city
vplétá do mě lásku, k srdci dosahuje
nemohu se bránit, neumím to - a ty?
Tisíc hadů lásky plazí se a vyje
v miliony rostou mohutně a křehce
vstaň z nich v srdcích náhle velká symfonie.
|
|
|