Prosíme, kupujte naše sračky
I.část
(pravda a nebo konspirace? povídka o fórových výrobcích a 13 nejbohatších
rodinách světa co manipulují celý svět )
Úvod:
Mé motto co mě k této povídce napadlo:
Člověk se už od svého narození stává produktem
podporujícím během svého života produktivitu produktů ,vyprodukovaných
společností ,založenou na ideálu produktů a nestálé produkci někdy zcela
nepotřebných a škodlivých produktů.
Nyní své motto vysvětlím. V dnešní společnosti založené pouze na
neustálé produkci produktů se každý člověk již od narození stává produktem,
který bude později produkovat a podporovat produkci produktů, které slouží ke
konzumaci. Již od první chvíle svého narození se v naší civilizační
společnosti na vás začínájí pást zástupy
firem a různých společností.To jsou mimo
jiné firmy na dětské oblečení, dětskou výživu, hračky, školní potřeby atd. Po
té zajišťujeme obživu zdravotním pojišťovnám, lékařům, farmacii, které podporujeme
prakticky celý život neboť nežijeme ve společnosti ,kde by nás léčil nějaký
šaman pomocí přírody a jejich darů. Když dospějeme ,podporujeme tím, že chodíme
do práce a konzumujeme společnost
založenou na neustálé výrobě produktů, kterých se denně na výrobních pásech
vyrábí milióny. Později, když zestárneme a po té zemřeme, zajišťujeme opět obživu pečovatelským službám, pěčovatelským domům a
nakonec pohřebním ústavům se správou
hřbitovů.
Je to dokonale vymyšlený koloběh ,kde se
člověk stává opravdu produktem,
zajišťujícím svou produktivitou-životem a smrtí produkci produktů, za které
musíme platit. Vím, že namítnete, že jinak to v naší civilizaci nejde, ale jsou
i dnes civilizace co se bez těchto produktů a produkce obejdou. Ale to je věc
jiné diskuze, kterou se dnes nebudeme zabývat. To bylo jen tak na okraj.
Proslov:
Vážení přátelé. Také jste se už zamýšleli
nad tím, že je čím dál více nekvalitních výrobků. Jak je možné, že ještě před
20-ti lety byly výrobky mnohem kvalitnější? Moji rodiče měli např. ledničku
značky Zanussi koupenou někdy v roce 1981 a vydržela jim 23 let. Naše barevná televize Tesla nám vydržela 20
let. Naše česká pračka Tatramatka koupená v roce 1979 nám vydržela 18 let a
byla opravovaná pouze jednou. Dříve,
když jste si koupili oblečení tak vydrželo déle a nebarvilo vám jako třeba i značkové
džíny. To samé u bot. Ty byly kvalitněji šité a člověk si je nechal pouze
podrážet. A tak bych mohl s příklady pokračovat dále a dále.
Je to tím,že dnes se pouze masově
produkují produkty, které nemají sloužit na více let, ale jen na krátký čas,
aby se za chvíli koupily nové. Dnes se už nevyplatí cokoliv opravovat, neboť je
oprava nerentabilní a tak jste nuceni koupit nové a dražší. To je filozofie
dnešní produkce produktů. Zde se nejedná o žádnou konspirační teorii, ale o
holou skutečnost.
Přejděme, ale nyní k věci. Mnozí z Vás jistě vědí, že světu vládne 13
nejbohatších rodin světa. Tyto rodiny skupují postupně celý svět. Skupují
firmy, pozemky,budovy, banky a i státní akcie. Jsou to rodiny z oblasti ropných
firem, bank, farmacie, automobilového průmyslu, stavebního průmyslu,
potravinářského průmyslu a pojišťovnictví. Jelikož už dnes není svět rozdělen
na dva tábory, roztahuje se kapitalismus a nenažranost onich třinácti rodin.
Pro mě je to mafie, která skupuje a
globalizuje celý svět a dosazuje na potřebná místa své politiky, kteří
zastupují jejich zájmy.
Každý z Vás ví, že politici a jejich
strany žijí z peněz průmyslníků, kteří je finančně podporují. A proto jsou
politici jen loutky na šachovnici , kde jim oni boháči určují směr. Politik je
nucen poslouchat a oni si pěkně stojí v zadu v zátiší a dohlíží na své zájmy.
Občan si pak kolikrát myslí, že vždy je vinen jen politik a nebo jeho strana,
ale ne vždy je tak tomu. To oni ti nejbohatší průmyslníci nechávají krachnout
státy, banky, vyvolávají umělé krize a umělou nezaměstnanost, neboť je za tím
jejich obchodní záměr ,z kterého vytěží zisky. Oni totiž jednou za čas
potřebují nějakou tu krizi, kde se zbaví nechtěné konkurence a tím na tom opět
vytěží zisk. Pak skoupí zkrachlé firmy a akcie za hubičku a určují si své nové
podmínky, které jsou přizpůsobené k jejich neustále větší ziskuchtivosti.
Mnohý občan tohle nevidí, neboť se jen
diví a má vztek. Je to od těch nejbohatších chytře vymyšlené, neboť se pro ně
upraví podmínky, sloužící k jejich budoucí strategii. Oni properou peníze
získané z nelegálních kšeftů a díky uměle vyvolané inflaci a nezaměstnanosti
opět více zbohatnou.
Princip a příklad toho je následující. Je to jako, když máte zadělaný
počítač, chcete ho vyčistit a nebo se zbavit nechtěných programů. Tak ho
buď necháte zrestartovat a nebo zapnete čistící program. Tím se zbavíte nechtěných dat a po
zrestartování ,si nainstalujete novější a účinější programy než jste měli před
tím. Jak je to jednoduché! A občan? Ten,
jelikož přišel o úspory a práci, je odkázán na sociální dávky, které jsou
nedostačující. Tím pádem se uchází někde o místo, aby uživil sebe popř. rodinu a
když to nové místo získá, má tam mnohem menší plat než měl před tím. Neboť byla
a je krize!!! Tak Vás onich třináct nejbohatších rodin světa má tam, kde Vás
chtělo mít! Udělalí z Vás levnou
pracovní sílu, která maká od nevidim do nevidim za málo peněz. A když se Vám to
nelíbí? Tak prosím můžete jít! Máme za Vás jiné! Vždy stačí jen postrašit, že příjdete o práci
a už se mnozí zaváží k tomu, že budou pracovat za míň, jen aby o obživu
nepřišli. Na to oni hřeší . To je jejich
filozofie a plánování globalizace lidstva.
Nyní jeden příklad, co vypočetl jeden japonský ekonom:
Při každodenní docházce do práce o devíti pracovních hodinách po-pa a průměrném platu, pracujete denně jen 4
hodiny na sociální dávky a daně. Další dvě hodiny denně Vám sežere nájem a
pojistky. To máme už 6 pracovních hodin
pryč. Ze zbytku tří pracovních hodin
musíte platit dluhy, pokud nějaké máte, kupovat ošacení ,jíst a platit benzín.
Když tohle zaplatíte , můžete si spočítat sami ,kolik Vám při průměrném platu
zbyde do kapsy pro sebe a nebo na šetření. Skoro nic! A to nesmíme zapomenout
na nečekané výdaje za léky, pobyt v nemocnici a jiné neplánované věci.
Připadá vám to spravedlivé? Mě ne!
A to je právě ten systém, na kterém se ony
nejbohatší rodiny světa pakují a jejich neskrotná chuť neustále roste. K tomu
ještě kupujeme výrobky, které jsou nekvalitní, nic nevydrží a oprava je
nerentabilní. Skvělé! Tím pádem kupujeme
opět nové věci a průmyslníci se jen
usmívají ,jak jim jejich politika vychází a
jejich konta rostou! Proto se vyrábějí neustále větší sračky, na které
těžce dřeme a které nemají požadovanou trvanlivost, ba ani kvalitu. Tak to k
úvodu mé povídky a nyní přejdeme tak trochu k mé konspirační teorii. Ale kdo ví?
Třeba to takhle nějak bylo.
Děj - konspirační teorie:
Jak jsem už uvedl , světu vládne třináct
nejbohatších rodin světa. Jsou to zástupci rodin vlastnící ropné firmy,banky, farmacii, automobilový
průmysl, stavební průmysl, potravinářský průmysl a pojišťovnictví. Náš děj se bude odehrávat krátce po pádu
železné opony-komunismu,kdy se
kapitalismu otevřely vrátka do východního bloku.
Píše se rok 1990 a zástupci 13-ti
nejbohatších rodin světa se sešli v hotelu Hilton, ve městě New York. Jak jenom
tyto pány pojmenovat? Dáme jim následující jména:
Zástupce rodin farmacie se bude jmenovat
pan Smrťák.
Zástupce rodin potravinářského průmyslu se
bude jmenovat pan Blivajz.
Zástupce rodin bankéřů se bude jmenovat
pan Hrabivý.
Zástupce rodin průmyslu se bude jmenovat
pan Kaz.
Zástupce
rodin automobilek se bude jmenovat pan Kraksna.
Zástupce rodin pojišťoven se bude jmenovat
pan Sup.
Zástupce rodin ropných firem se bude
jmenovat pan Šťáva.
Zástupce rodin stavebního průmyslu se bude
jmenovat pan Barabizna.
Tito
zástupci se roku 1990 v den X sešli v hotelu Hilton, kam pozvali jednoho
velmi vychytralého muže, který jim radí, jak co nejvíce při nejmenších
nákladech zbohatnout, jak vyrábět levně a draze prodávat a jak šidit
spotřebitele , aby to nebylo na první
pohled znát. Říkejme tomuto panovi třeba pan Vyčůránek.
Nyní se tedy onich 13 zástupců
nejbohatších rodin světa sešlo v luxusním královském pokoji hotelu Hilton, New
York. Každý z nich měl na sobě šitý oblek na míru v
bílé barvě. Na nohou se jim leskly černé lakýrky, jako čerstvý nátěr na rakvi z
mahagonového dřeva. Tito pánové nejsou
vůbec žádní drobečci. Každý z nich se pyšní
vahou jdoucí hodně přes metrák.
Vlastně chudácí! Vždyť nikdy nepoznali
žádnou fyzickou námahu. Kožené sedačky hotelového pokoje se už připravovaly na
nejhorší. Totiž, až do nich ty kila zapadnou. Však také, když si potřásli svými
nateklými rukami, na kterých se
zlověstně blýskal diamantový prsten a
dali si polibek na mastné potící se tváře a řekli „ zdravím tě kamaráde“, zapadli těžce do
kožených sedaček jako, když spadl meteroit do Nevadské pouště. V tu ránu se po
celém pokoji ozvalo silné skřípnutí jako, když odbíjí Staroměstský orloj dvanáctou hodinu. To sedačky zaťaly zuby pomyslíce si „bože
snad nás nebudou mučit dlouho“. Po té
co si setřeli pot ze svých lesknoucích se čel a odfoukli tak, že sestřelili prolétající mouchu noblesním pokojem,
objednali si pro každého láhev
Jacka Danielse s kbelíkem ledu.
Na
to vytáhli ze svých kapes obleku, který s námahou obepínal jejich hrdá,
nastřádaná kila dlouhé Havanna, které pokřtili ohněm ze zlatého zapalovače co
nesl jejich iniciály. V pokoji vládlo
ticho, neboť očekávali pana Vyčůránka. Mezitím mizel Jack Daniel v jejich
nenasytných chřtánech a Havanna se smutně ztenčovalo. V tom se pan Vyčůránek konečně objevil.
Pokojem byla cítit nálada vzrušení, nervozity a vzteku, neboť se pan Vyčůránek
opozdil.
Jak popsat pana Vyčůránka? Asi takhle.
Bylo to vysoké asi tak 180 cm a vyhublé.
Schválně používám střední rod ,neboť jeho modré džíny obepínaly jeho
pánev tak, že nešlo z určitostí určit jeho pohlaví. Přes jeho zařízlé džíny co tvořily řez jako,
když řezník porcuje vepřovou panenku ,vlála bílá hedvábná košile. Vlála na něm
jako vlajka na zámořském parníku, co se pohybuje mezi Mistrálem a bezvětřím. Hrdý krk se pyšnil tlustým zlatým řetězem,
jež se úlistné křenil na zachmuřelé otylé pány ,mučící svou
vahou kožené sedačky. Byl pyšný jako
jeho pán, který nervozně přešlapoval z jedné vychrtlé nohy na druhou. Jeho polobotky z pravé hadí kůže byly značně
nervózní a třásly se jakoby stály na na
severním pólu. „ Dobrý den pánové“, pronesl rozklepaným hlasem jako žáček u
tabule, co se nenaučil látku.“ Omlouvám se za zpoždění, ale může za to
zácpa v centru New Yorku“. Znělo to jako
přiznání ženy svému muži, kterému byla nevěrná. „ No to je dost, že jste se konečně
dostavil“, zaznělo pokojem dunícím
hlasem, jako když se chystá krupobití.“ Už jsme ztráceli pomalu trpělivost“. „
Zpoždění netolerujeme ani svému apetitu, a že ho máme pořád, natož Vám pane
Vyčůránku“. Řekli pánové a konečně mu dovolili se posadit. Ruku mu nepodali,
neboť nedochvilnost a zpoždění se o 5 minut se trestá. Na to se slova ujal
zástupce rodin bankéřů pan Hrabivý. „
Jsme rádi, že můžeme konečně otevřít
naši tajnou schůzku a přistouopit k věci“.
Pokračoval „ jak víte východní blok padl a nám se otevírají nové
možnosti prosperity na zbohatnutí“. Hlas
pana Hrabivého byl pevný a silný jako tajfun, co se žene po moři na
pevninu. Pan Hrabivý si prohrábl své
těhotné obočí a pokračoval.
„ Sloužíte nám pane Vyčůránku už pár let a
neustále se svým týmem pracujete na tom, jak pro nás vytěžit co nejvíce za malé
náklady a jak nám zajistit při každé obchodní operaci čistý výtěžek 70 %, což
se Vám už pár let bohudíky daří“. Pan Hrabivý si dal na proslovu záležet, i když
si svá ústa zavlažoval sklenkou Jacka Danielse. Na to si zapálíl své druhé
Havanna, nechal modrý kouř stoupnout ke stropu, nadechl se a pokračoval. „ Váš tým pane Vyčůránku zkoumá trhy států,
kupní sílu obyvatelstva, ovlivňuje politické strany,kterým dáváme finanční
injekce, aby podpořily naše plány“. „ A vůbec se staráte o to, abychom co
nejvíce vyráběli, prodávali, a aby média co je také platíme, lidem naše
výrobky a plány co nejlépe prezentovaly a doporučily “. Když pan Hrabivý dokončil svůj proslov ,ujal
se slova již vnitřně klidný a vyrovnaný
pan Vyčůránek.
„ Vážené panstvo, už jsem vše pro naše
dnešní jednání připravil a myslím, že Vás opět nezklamu“. Promluvil Vyčůránek a přitom se zakřenil, jako
skřet z pohádky. Jeho dva zlaté zuby se zlověstně blýskly, jako oči jaguára v
noční džungly. Pokračoval. „Skutečně se nám otevírá na východě nová
prosperita a já Vám zaručuji, že zisky budou větší ,než si možná
představujete “. Dořekl pan Vyčůránek a
dovolil si zapálit cigaretu značky Dunhill. Když jemně popotáhl cigaretu jako lehká dáma, co se vydává za
noblesu, dovolil si objednat pro sebe flašku minerální vody značky Himalaya,
která se údajně v daném pohoří stáčí.
Když minerální voda pohladila jeho
namáhané hlasivky a on si zapálil své druhé Dunhill, bylo na něm znát
jakési uvolnění ,jako když přemluvíte ostýchavou ženu, aby si odložila.
To mu udělalo dobře a napojen novou silou pokračoval. „Když spojíme naše
obchody zde na západě s novou šancí na východě ,nebudou nám šlapat na paty ani
zelení, ani Greenpeace a jiné soukromé nadace, co se snaží odhalit naše kšefty
a jsem si jist pánové, že na východě se dají uplatit skoro všichni, což nám
zajistí výhodu do budoucna“. „Již jsem začal v této věci podnikat potřebné
kroky a hlad politiků, politických stran, lobistů po pěnězích je neskutečný “.
„ Já Vám pánové zaručuji, že do pěti let zde skoupíme skoro vše a naše produkty
co se na západě těžce prodávají ,se na východě prodají snáž a to bez větších problémů“.
„ Východ se stane takovou sběrnou toho ,co západ už nechce a po čem
jisté organizace pasou“. „ Lidé jsou na východě
po 45-ti letech komunismu přímo hladoví po věcech ze západu a příjmou
náší kapitalistickou morálku s nadšením“.
„ Ano pane Vyčůránku“, vznesl se do
proslovu pan Hrabivý, „ ale my od Vás
očekáváme detaily“.
„ Jistě omlouvám se a hned přejdu k věci“
omlouvá se pan Vyčůránek a pokračuje. „
Nedávno jsem se vrátil z České republiky, kde mám nějaké známe v
politice“, povídá a bere si do ruky černé desky z pravé bůvolý kůže.
„ Budu to brát postupně a na příkladu
České republiky budeme provozovat naše obchody na celém postkomunistickém
východě “. „ Aby to vše bylo
srozumitelnější ,budu mluvit ke každému z Vás pánové zvlášť, neboť jsem
vypracoval plány šité každému na míru“. Při této větě se pousmál a dva zlaté
zuby poskočily jako spící manžel při operetě, když mu jeho žena tleskne u ucha,
aby nechrápal a díval se s ní na scénu.
„ Začneme u Vás pane Šťávo, který zastupujete
zbylé rodiny vlastnící ropné firmy“.
„ Vážený pane Šťávo Vy víte, že na burzách
v New Yorku, Frankfurut nad Mohanem, Londýně, Amsterdamu, Miláně a Tokiu platíme
naše spekulanty, aby uměle vyvolávali ceny ropy nahoru“. „ Tím způsobujeme a
udržujeme umělé krize a nárust cen ve většině odvětvích, co jsou na ropě
závislé“.
„
Toto budeme nyní provozovat ještě s větší intenzitou než doposavaď, neboť
musíme pročistit krizí i východní státy, aby vznikl prostor pro naše podnikání
a podmínky, co jim vnutíme.“ „ Díky těmto uměle vyvolaným krizím a poklesu měny,
můžeme postupně skupovat hodnotné firmy, pozemky, banky, průmyslová odvětví a
nemovitosti daného státu.“ „ Lidé na východě nebudou nikdy ani zdaleka
dosahovat platů co mají lidé na západě ,a ikdyž
zdražíme postupně pohonné hmoty na
úroveň západních cen, lidé zde jezdit auty nepřestanou.“ „ Oni se potřebují dostat na své chaty, MHD
jsou nehygienické a krade se v nich.“ „
České dráhy postupně zruší některé spoje ,což stíží lidem se někam
dostat a také zvýší několikrát své ceny tak, že si našinec řekne než aby jim za
takové služby platil, tak to radši pojede autem“. „ Tím pádem se bude utrácet za ceny ropy více a
více a díky tomu vzrostou ceny i tepla,
potravin, služeb a energie“. „ To
přinese zisky i nám pánové a všem co patří k Vašim vládnoucím rodinám“. „ Musíte si pánové uvědomit, že vše dělám tak,
aby byly zisky rozděleny poctivě mezi Vámi třinácti nejbohatšími rodinami světa
a hlavně, aby byly zisky pravidelné ,neustále se navyšující“. Řekl pan
Vyčůránek a nechutně se přitom zakuckal.
Oni pánové, mučící svojí váhou nepěkně se tvářící kožené sedačky spokojeně zvedli svá natupírovaná obočí a
zapálili si další Havanna.
„Nyní přistoupíme k Vám pane Smrťáku, co
zastupujete zbytek rodin vlastnících největší farmatické firmy “.
„Vaše farmatické firmy skoupí výrobce
léčiv daného státu a zaplaví trh svými léky“. „
My všichni víme, že každé druhé antibiotikum nedosahuje žádaných účinků
a proto se nasazují neustále jiná“.
„ Díky tomu se zatěžují jiné orgány v těle
nemocných a vyvolává se tím reakce, které se léčí opět jinými léky“. „ Je to koloběh neustálého používání léčiv, z
kterého se nedá vyjít ven“. „ Propočty
mých výzkumů ukázaly, že je na světě skoro přes 50% lidí neustále závislých na
lékách“. „ To jsou pro nás pánové
neskutečné zisky, co předší skoro vše“. „
Pak víme i to, že dáváme léky do krmiv pro spotřební chov zvířat“.
„ Tím pádem je konzumují opět
konzumenti-lidé a jejich tělo se tak stává rezistentní proti některým lékům“.
„ I zde se po té nasazují neustále nové
léky, aby zabraly“. „ Dobře víte pánové, že lékaři, nemocnice, zdravotní
pojišťovny jsou námi upláceni, aby ordinovali léky, které dostanou na našich
seznamech.“ „ Toto uplácení se nám vyplácí, neboť upřednostňují léky co vyrábí
Vaše firmy pane Smrťáku“. „ My máme tu výhodu, že ještě neschválené léky, co nebyly schváleny příslušnou komisí
ministerstev zdravotnictví, můžeme testovat ve státech třetího světa, jako je
Indie, Bangladeš a státech Afriky “. „
Tam uplácíme lékaře, aby tyto léky na tamním chudém obyvatelstvu
testovali a tím pádem také ušetříme za testy prováděné u nás a Evropě“. „
Důležité je to, že i když se někteří do nás za tyto činy obouvají a poukazují
na tyto machinace, že tamní lékařská společnost a jejich ministerstva to nikdy
nepotvrdí, neboť z toho také žijí“. „ A
díky tomu také decimujeme obyvatelstvo, které se tam přemnožuje a je k ničemu“,
skočil do proslovu pan Smrťák.
„ Ano jistě“, povídá pan Vyčůránek a pokračuje. „ To je ten princip naší vlády peněz a sice,
že peníze nikomu nesmrdí a nejméně vládám, které za úplatky mnoho věcí pro nás
kryjí“. „ Ano léky se musí i testovat na lidech a kde je to příhodnější než ve
státech třetího světa, kde se ekonomika nehýbe, lid se přemnožuje a západní
svět na to doplácí“. „ Samozřejmě s tím zbytek světa souhlasí, neboť ani oni
nechtějí platit na třetí svět, když mají dost svých vlastních problémů.“ „ Pánové my víme, že i AIDS byla vytvořena
uměle v laboratořích“. „ To, že ji
přenášely opice nám sežral skoro celý svět“. „
Kdyby tomu tak bylo, tak už se dávno s AIDS nakazili všichni misionáři,
pracovnící různých organizacích ,co v daných státech působili.“ „ Byl to plán vypracován tajnými službami,
nejdříve proti homosexuálům a pak pro zdecimování obyvatel“. „ Lidé se začínají
přemnožovat a planeta již déle všechny nenakrmí a ani nenapojí“. „ Proto je
nutné léky, uměle vyroběnými viry pomalu, ale jistě decimovat byvatelstvo“. „ Proto to také není náhoda, že
nejvíce AIDS mají rozvojové země, ale tohle je pánové mezi námi“. Dodal pan Vyčůránek. „Pane Vyčůránku, tohle nám nemusíte
připomínat, my jsme ti co řídí lidstvo, vlády a budoucnost. O tomhle všem víme
a nemusíme to tu rozebírat, neboť jsou věci ,o kterých se hovoří raději jinde,
víte?“ Prohlásili boháči a soumerně se
jim svraštěly vrásky na potících se čelech.
„
Jistě, jistě pánové“ povídá pan Vyčůránek. „ Já to nechtěl nějak rozebírat, ale
pouze spojit k našemu plánu“. „ Dobrá
pane Vyčůránku, to je v pořádku, ale teď prosíme pokračujte ano“. Jednotně prohlásili páni a hodili do sebe
každý po dvou sklenkách Jacky Danielse. „
Ale pánové jednu věc jsem Vám pověřen nyní povědět“. Pronikl tichem hlas
pana Vyčůránka. Pánové nastražili svá
ouška a přehodily si nohy z jedné strany na druhou. „ Posloucháme pane Vyčůránku“ ozvalo se z jejich
už tak trochu hladovýcích úst. „ Toto je
plán budoucnosti ,na kterém pracují tajné služby některých států a Vy by jste s
ním byly později také obeznámeni. “ „ Já
Vám ho nyní mohu prozradit, neboť mám o tom svolení a Vy jste do něho také díky
svým výrobkům z potravinářského i farmatického průmyslu začleněni“. „ Tvoří se plány jak v budoucnu ovlivňovat
civilní obyvatelstvo“. „ Týká se to
hlavně Vás pane Smrťáku a pana Blivajze zastupujícího potravinářský průmysl.“ „ Tajné služby a vlády mocných států světa
chtějí lidi více ovládat “. Proto se počítá v budoucnu s tím, že budou do
potravin přidávány prvky na sklidnění něco jako u psychofarmatických léků“. „ Zatím se tajně v laboratořích pracuje na tom,
aby nebyl tento prvek v potravinách normálnímí zkouškami objeven“. „ Musí vše vypadat tak jako, že daná látka je v potravině
nezbytná a, že mozkové centrum neovlivňuje.“ „ Brzy se budou klonovat a
geneticky upravovat i jiné potraviny než
jako doposuď soja, kukuřice, pšenice, rýže a jiné“. „ To bude stejně díky nárůstu obyvatel třeba“.
„ A právě v tomto sektoru se budou nasazovat přísady ovlivňující lid“. „ Ona ideologie spočívá v tom, aby lidé byli
natolik ovlivnění, aby přestali přemýšlet, vzorně pracovali, nereptali a vůbec
se stali produkty, produkujícími produktivitu práce, sloužící k nákupu našich
produktů. “ „ Pouze, když se lidi naučí k návykové
konzumaci ,bude tím zajištěna neustálá produkce našich produktiv a tím neustálý
výdělek pro nás“. „ Produkce, konzum a
zase produkce , konzum jsou hesla budoucnosti a tomu musímě lidstvo vycvičit.“
„ Už se to děje a nyní se na to pánové vrhneme i na východě.“
„ U těch návykových potravin se s tím začne už u dětí a mládeže, aby si rychle
navykli, ale o tom více až u pana Blivajze z rodin potravinářského průmyslu.“ „ Skvěle vymyšleno a nikdy jsem nepochyboval o
tom, že někdy přestaneme určovat budoucnost lidstva“. „O vše se postaráte Vy pane Vyčůránku, neboť
proto platíme politiky, odbory, média, výzkumné ústavy a politické strany, aby
nám sloužili“.Prohlásil s úsměvem pan Smrťák a zapil svůj výrok dvěmi sklenkami
Jackyho. „ Nejlepší na tom celém je, že díky tomu, že podplatíme všechny
potřebné k uskutečnění našeho plánu a odstraníme ty, kteří by chtěli přehnaně
nám házet klacky pod nohy, tak se obyčejné ovce- lid nic nedozví a na nic
nezmůže“. Prohlásil pan Hrabivý a třikrát nechutně oblíznul své silné pysky.
„
Ale pánové nyní by to chtělo něco k snědku ,že?“ Říká pan Hrabivý a hladově se podívá po
ostatních tlouštících, co se jim při představě jídla postavilo těhotné obočí do
pozoru. „ Jistě, jistě pane Hrabivý, skvělý to nápad.“ Povídají. „ Hned něco v kuchyni objednáme“.
Vesele chrochtají.
„Vy
si dáte také, že pane Vyčůránku?“ „ Ano arci, že“. Přikyvuje úlistně pan
Vyčůránek a tváří se jako hroznýš, co hrozivě mrská svým ocasem. „ Takže já se toho pánové ujmu“. Syčí pan Vyčůránek.
„
Dovolil bych si navrhnout pro každého flašku šampaňského značky Moet&Chandon
ročník 1987, dále pak lanýže z Marseille podávané na ledu z africkým citrónem,
k tomu langusty z Paraguaye, humra z Grónska a grónský rudý kaviár.“ „K tomu
bych doporučil sladké mexické brambory a francouzskou bagetu“. Prohlašuje pan
Vyčůránek a sliny mu při tom skáčí v ústech, jako kdyby cvičiliy na
spartakiádě. Onim třinácti boháčům se při
pomyšlení na tyto lahůdky ve svých tlamách odehrávaly podobné disciplíny
a proto se v kožených sedačkách napřímili, na což reagovaly kožené sedačky
dosti hlasitým auá. „ No jste pašák a
gurmán pane Vyčůránku, tak rychle, rychle bjednávejte.“ Vylétlo z jejich úst a k tomu si svými
tlustými dlaněmi začali mnout tučnou kůži na rukách. „ A
nebude ta flaška šampaňského moc, po té co jsme
každý znás vyžahli celou flašku Whisky“? Zeptal se pan Barabizna. „ Ale
co Vás nemá kolego“. Okřikli ho ostatní. „ Co to pro nás je jedna flaška Vizoura“. „ Cožpak jsou naše těla nějak náchylná?“
„ Ty toho snesou, že by jiní z toho
žrali celý rok“. Prohlásil pan Smrťák a začal se smát, až mu zčervenala i jeho napjatá kůže na lebeni.
Když se nám boháči a pan Vyčůránek po tak
vyčerpávajícím hovoru napapkali, hodili do sebe po dvou skleničkách šampáňa,
zapálili si svá Havanna a dajíc volno
svým větrům, které svou silou prorazily dno
úpějících sedaček, jak německé torpédo za druhé světové co prosvištělo bokem ruské
válečné lodě, našpičatili svá krátká rudá ouška a čekali co jim bude pan
Vyčůránek dalšího povídat. Ten se hnedka vytušíce napjatost situace a znajíc vrtkavost onich boháčů ujal slova.
Konec I. části