z očí do očí

s půlměsícem sami v černém tichu

zírá na mě z výšin rybím zrakem

jen tu a tam dolehne smích

z nekonečna rytmů

za nepostavenou stěnou

duní tóny života

sem nesmí, zeď nezboříš pohledem

jen já a měsíc - splyneme v noční ukolébavce

..snad úsměv slunce vystřídá samotu

konejší mě chlad rosy na tvářích

možná ji ponesu ve svých očích věčností

možná...................?