Od večera do rána se maskuji v lese, hraji si na partyzána, šiška už se třese, připadám si jako Žižka oděn v plné zbroji, z kapsy čouhá modrá knížka a šiška se bojí, mezi smrky čelím smrti, přitom klepu kosu, noc se vleče jako nudle, co mi visí z nosu, díky kudle, co mám v kapse, zneškodnil jsem klouzky, partyzáni nefasují prostři se ubrousky, saky paky všechno khaki, abych nebyl spatřen, i můj ksicht je umazaný, na zeleno natřen, tak bez dechu ležím v mechu, nervozitou trnu, obávám se, že nepřítel vyšle Trojskou srnu.
|