|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Tady jsme všichni žáky.
A - světe div se - taky
učiteli.
Jednou smělí
jindy rozechvělí
strachem
na pytlích s hrachem
klečíčí
nebo v oslovský lavici
neustále zkoušeni.
Radost a Soužení
jsou rub a líc jedný košile.
A že čas pádí zběsile
je prej iluze - pouhej sen...
V nekonečným TEĎ rozhodujem
a volíme si sami
svý táty a svý mámy,
oslovský lavice
ruby a líce...
Zbabělí i smělí
ospalí i bdělí
jdem přes překážky a zmatky
dopředu
ale vlastně zpátky
do nekonečnýho TEĎ......
|
|
|