|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Krásné oči se smějí
z prázdných očních důlků
pod nimi úsměv lidské čelisti
s obroušenými zuby
které lehce zatrnou
když opadá staletá hlína
a zavane chladný jarní vítr
ano
svíral jsem na chebském hradě
v úžasu lidskou čelist
a poslouchal
jak zpívá dávnou melodii
života i zapomnění
ještě z dob
kdy byla tělem obalena
a přežvykovala svůj úděl
komu patřila
jaká slova zaznívala z ní
slova zloby
slova vášně
slova lásky
modlitby
či verše
držím snad čelist básníka
přesto i proto
jemně kladu na své místo
ten zvláštní ostatek
který zazpíval
svou píseň
mou píseň
|
|
|