Pršelo zapnula si patentku podprsenky zavřela oči a její víčka zamávaly jako motýlí křídla v kuchyni cvakla konvice a slyšela, jak kdosi zalévá kávu asi ty s kterým se kdysi nalézala v hloubkách poznáváš se? na obloze ležel úplněk civěl jako cizí chlap v manželské posteli ale nebylo ho vidět vítr pohnul záclonami škvírou v okně otevřela oči a sevřela rty dotkla se nechtíc rtěnkou špičky jazyka a zatvářila se, jakoby jí do úst vlétla moucha zvedla paže a navoněla se studilo to jako ráno vyšla ven z koupelny a chtěl k ní přivonět usmála se, až z toho šel strach půlkruhy se vyhnula jeho tváři a objala ho s metafyzickou pózou s kterou se před chvílí postavila před zrcadlo ale zachvěla se, když jí sáhl mezi nohy a vlastně ani nevěděl proč „teď ne“ pohlédla na něj z dálky, v níž najednou byla „je ještě brzy“ i když bylo jen příliš pozdě neřekl ani slovo pak hledal jen deštník oba milovali déšť pršelo
|