|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
- A potom od něho odešla!
- Kdo?
- Nevěsta z té svatby, jak jsme mluvili o ní odpoledne. Tamhleti dva, jak teď přišli, ukázal na nás, seděli v rohu, koutkem oka jsem je sledoval, první vypil dvě piva, druhý tři. Ale abych se vrátil do svatby a jejích různých osudů. Nějak se to mezi nimi začalo kalit, pořád se hádali, ona si našla jiného, on také nebyl svatý.
My jsme mezitím sledovali fotbalové utkání v televizi. Kamarád po chvíli navrhl, abychom se šli podívat ještě do jiné hospody. S návrhem jsem souhlasil. Moc se nám v ní ten den nelíbilo, proto jsme opět dorazili do naší výchozí hospůdky. Už na chodbě jsme slyšeli známé hlasy.
- Mluvil jsem s nimi včera.
- S kým zase?!
- S tou nevěstou a ženichem, tedy manželi, z té svatby. Jsou opět spolu, svorně prohlásili, že bez sebe nemohou žít, ona potom dodala, že bez něj to je nuda, on připojil, že bez ní to je na ho... Potom si přede mnou dali polibek. Polibek lásky, pravila ona.
Navrhl jsem kamarádovi, že si dáme ještě jedno pivo. Souhlasil. Tiše jsme popíjeli, hostinec šuměl dalšími hlasy a do toho zazněl najednou výkřik...
|
|
|
