|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Přišel jako déšť
nebránila se
když spolu poklekli v krůpějích
vždyť v ní nalézal hvězd
za křídel a peřin
a pak zavoněla
kamením a střídou
když ji rozlomil
na sebe a ji
a svlékli pokoj ze záclon
aby nezůstalo jen u světla
však nezhaslí
zabloudili v tělech
až k létu
a prošli obilím s dlaněmi dolů
jako kdyby hladili cosi v psech
jimž přitahujeme obojky
a přitom
na jejím břiše
byla již sláma jeho rtů
jako před podzimem
„ach“ zašeptala
když se nadechl ke slovu
a přestalo pršet
|
|
|