Jednoletky a trvalky
Vyprávění je tak
jednoduché, tak vzdálené,
stejně jako tato
Amerika, země svobodných,
kolorované popele
nanesené na podklad
nebo základ,
který bují cestami pochybností
spíš než aby byl
ladný, máchnutím křehké ruky . . .
Jsme rychlí a
pronásledující
jako jestřábi
nebo vrány.
Trpíme za lži,
které jsme vyslovili, přesto nechceme
být poraženi v
zápase cti,
mladiství
Borgiové nebo Gonzagové,
zlato proti šedé
barvě stekající v pruzích,.
neznamená
ohrožení, které jsme
nikdy
nezamýšleli, tento proud, který teď nešťastně
stéká do vstupní
haly, která očekává.
Máme obrysy, ale
žádnou mocnost.
***
John Ashbery
A
N N U A L S A N D P E R E N N I A L S
Telling is so simple,
so far away, as this America, home
of the free, coloured ashes smeared
on the base or pedestal that
flourishes ways of doubting to be graceful, wave a
slender hand . . .
We are fleet and
persecuting as hawks or crows. We suffer for the lies
we told, not wanting to yet cupped in the
wristlock of grace, teenage Borgias or
Gonzagas, gold against gray in
bands streaming.
meaning no harm, we
never
meant it to, this
stream that outpours now haplessly into the
vestibule that awaits.
We have shapes but no
power.
|