|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Venku se střídá voda a sníh
vítr jak puštěný ze řetězu
na tváři maluje smutek i smích
ruce mé jak stonky zimolezu.
Zima je vzkříšena a z kříže sňata
světelné tělo má a srdce z duh
píšu ti na boky prsty jen z bláta
než ptákům nasypeš na dvoře vzduch.
Do plátna bílého zabalím chléb
a tělo tak jeho otiskne se
z dlaní ven vytáhnu rezavý hřeb
ať bolest víc tělo neponese.
Vypřáhnu u polí běžící stíny
nevím co zasít mám dnění či noc
a koni temnému jak z černé hlíny
popřeji radosti Velikonoc.
|
|
|