|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Když právě je
kdy jeden druhým jsme
jak světlo a stín
jak zrcadlo a ty
jak bdění a sen
my s dušemi v krajinách soumraku
zbaveni tváří, za nimiž se ukrýváme
ještě nenalezeni ani sami sebou
a plni příštích jizev
jež nejsou ničím jiným než bolestí
kterou my medúzy žaháme do temnot
jako skupenstvími ohně
protože si předtím neumyjeme ruce od růží a mrtvých
a pak je vteřina my
kterou dosáhneme jednoho těla
přesto, že za ni zaplatíme špínou hodin
i chutí hlíny na jazyku
neboť slova, kterými činíme čas, nejsou ničím jiným než prach
a ani s modlitbami to není jinak
pokud nejsou letem ptáka
nebo zraněním, jímž se dovídáme o sobě
když milujeme
|
|
|