#posedmé když jsme se potkali poprvé nahrával sis na mobil zvuk mého močení smála jsem se s vytaženou sukní pod dřevěnou lodí podruhé jsme spolu dojeli na kole do macdrive koupil’s mi oschlé hranolky a popisoval's jak ses snažil udusit polštářem svého otce když spal jako malého tě zavíral do černých švédských sklepů a jednou za týden ti házel kusy masa když jsme se viděli potřetí přinutila jsem tě abys mě políbil když se to stalo na zapomenuté lavičce u řeky garonne na chvíli se mi zastavil svět něco mi škublo v žaludku nebyl to motýl spíš šutr který mi napovídal že to s tebou bude složité počtvrté si mě zapomněl na zaflusaném patníku křičela jsem řvala vysvětlovala plakala
dlouhodobější ticho po pěšině popáté ses o několik měsíců později objevil před mým kamenným domem vrátil ses z etiopie chille rwandy taiwanu mluvil’s překotně přivezl’s mi v trenkách diamanty v krabičce od sirek byl’s o patnáct kilo lehčí bouchnul's foťákem o tramvajové koleje po každé cestě foťáky ničíš o svých cestách nemluvíš pošesté's mě opil psal's mi na záda černou fixou milostné vzkazy že nikdy nebudeš můj nebyl’s ničí jediné co ti bude vždy patřit je tvoje dílo tvůj ty tvé rukopisy které se ti kupí ve starožitné bedně
posedmé se už se nesmíme potkat to by pak shořelo pár ulic a mě příliš rychle zešedivěly vlasy
| 
