|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Spatřila jsem Ho, jak přichází, sleduje náš bláznivý rej, ťukla jsem po něm očkem, dělal dojem hlupáčka, matěje, nemotory, nešiky, ňoumy, truhlíka.
V tu chvíli, ve které jsem si lehla směrem k němu, jsem z jeho Já pocítila bolestný pohled, v němž byla jiskřička štěstí. Pár takových ňoumů jsem měla, šeptla jsem v to mumraji k sobě, Tenhle mi ale poslal zářivý pohled, a to mě dostalo.
Zamířila jsem k němu a políbila jej zprvu takovým způsobem, že jsem několikrát vzdálila rty, abych uzřela, jak lační, jak se Jeho rty mění v trhliny pouště, z nich začal vystupovat oheň touhy, rychle jsem se naklonila, vtiskla polibek, na rtech se objevil první květ oázy, trhliny se zacelily a On se usmál.
|
|
|