|
|
|
| |
Cestou vlakem nepokrytě
občas x-krát přesedá
třídou první často skrytě
rád v křesílko usedá.
Děva lepá šeptne tiše
vy jste krásný muž
po kontrole po jízdence
seznámím se už.
Dívko krásná krasomilná
v nádraží seb' pozdržel
fronta stála tam veliká
vteřinu v ní nezdržel.
Dám ti šanci zpříma zlehka
příběh svůj ty vyprávěj
cé vé krásné však bez příkras
chceš-li pak i zazpívej.
Spíše hluch než sluch mám hudby
tiše budu vyprávět
vlezem' si my do hytláku
polib nám teď celý svět.
Lehce ti jde cé vé z pusy
data z tebe padají
však svlékání rychlejší jich
těla vládu nám dají.
Už se valí citů slova
pytle s poštou praskají
dopisy se vyvalily
matrace nám dělají.
Milý můj buď opatrný
čeká další poznání
milenec jsi dokonalý
dej kousíček vyznání.
Dokonalá jsi ty také
schůzka v městě čeká nás
uklidit zde my musíme
dopis v pytel vrátit zas'.
Na schůzku on dostavil se
usměvavý právě včas
cévéčko se odklonilo
vyprávění baví nás.
Dopad' příběh pro nás oba
šťastným koncem dopředu
na nádraží rozloučit se
chodí pět neposedů.
V čele jich jde manžel otec
děti malé čepičky
při odjezdu zamávají
v rukou velké plácačky.
|
|
|