Před mnoha roky jsi zasadil strom, tak jako má zasadit strom každý muž. A když strom začal dávat své ovoce, ty jsi ho pilně sbíral a ukládal do velkého sudu, aby vyzrálo docela. Z toho voňavého kvasu jsi pak vypálil mok ukrutné síly, ukryté v každém plodu toho stromu. V každé švestce byl i kousek Tebe a tvé lásky.
Až vykopeš tu slivovicu po dvaceti letech a bude ji jenom litr, bude to balzám veliké síly, co nahradí více jako sto doktorů.
Až vykopeš tu slivovicu po čtyřiceti letech a bude ji jenom hlt, bude to poklad nesmírné hodnoty, větší než poklady celého světa.
Až vykopeš tu slivovicu a budeš kmet, a bude ji jen toliko jako kapička rosy, bude v ní ukrytá moudrost celého vesmíru.
Až vykopeš slivovici a nebude v ní skoro nic, jen vůně stromů, který jsi kdysi zasadil, ta vůně bude tak mocná, že ji nikdo neodolá. A kdo ji nasaje do svých nozder, pocítí lásku převelikou, která objímá všechno co kdy bylo, je a bude na věky věků.