Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
ZSP
Autor: P.i.k.o (Občasný) - publikováno 10.4.2003 (08:17:35)

Do tmavé noci nasládlé tichem se v nepravidelných intervalech ozýval prozíravý vzlykot. Byla schoulená v koutě mezi skříňkou a postelí. Tělem ji procházela neutuchající žlučivá bolest, která neměla konce. Křeče břicha se stupňovaly s myšlenkami na jednu věc. Proč ? Proč já ? Jak mi to mohl, ten hajzl, udělat ? Nebyla schopná rozeznávat realitu s událostmi, které ji v blízké minulosti tolik zasáhly. Oči ji zrychleně kmitaly po pokoji, hledajíc nějaký záchytný bod, světlo, které by ji pomohlo od bolesti.

Zdi se hýbaly v pekelném tanci a stín svíčky olizoval její rozteklou tvář. Nábytek, se měnil s výdechy, které byly těžší než život. “Já už nechci”, šeptala, ”už nechci”. Vytáhla z tašky malou krabičku z ibuprofenem. Bezvládně a bez rozmyšleni spolykala celé plato světločervených tabletek. S domněním, ze ji pomohou od všeho zlého.Cítila se tolik unavená…

“Lenko !!!” domem zazněl hromový hlas, znásobený tichem a prostornými chodbami.

“Lenko !!!”

Otevřela dveře do zatuchající místnosti plné slaného deště.

“Aha, tady se schováváš…” v úžasu se dívala na bezvládně tělo, které v mírném předklonu s koleny na prsou na ní hledělo.

“Co ti je ? Je ti něco ? Tak mluv k sakru !!!”

“Jak mi to mohl udělat ?” Naivně na ni pohlédla, čekajíc, že dostane odpověď.

“Prosím Tě vstávej. Pojď domu, vyspíš se z toho.”

Když ji chytla za ruku, vypadlo z ni spotřebované platičko.

“Já nikam nejdu ! Chce se mi spát !”

“To si sežrala? Seš blba?!?”

“Chce se mi spát, nemluv na mě….takhle…chce…”

“Kurva nespi.”

Veronika ji začala profackovávat, ale ona vnímala jen ve dlouhých intervalech její tmavý obličej, ústa, která se pohybovala do siluet slov. Omdlela.

-

 

Do oken se vkrádal nový den, který kromě teplých paprsků nezvěstoval nic dobrého.

Okolo neupravené postele procházela sestra.

“Prosím, mohla by jste mi říct, kde to jsem? ” Zachroptěla ze suchých úst, plné plaku a tupé pachuti.

“Jsi na psychiatrickém oddělení ...”, dalším jejím slovům přestala naslouchat. Rozhlížela se po prostorném pokoji, po sněhobílých postelích s prostěradly s modrými proužky. Zastihla ji v posledním okamžiku, když zavírala dveře. Nechtěla si rozpomenout, co se minulou noc stalo, i když cítila, jak to asi celé probíhalo.Usnula.

-

Probudil ji studeny tlak na její pravé ruce. Ze slepených očních víček rozpoznala starého doktora, který ji v nepozorovaném okamžiku prohlížel předloktí…zřejmě hledal stopy po injekčních jehlách.

Pravě se ho chystala sejmout snůškou těch nejdrsnějších urážek, že si vůbec dovoluje na tohle pomyslet, že nic špatného neprovedla, ale v tu chvíli stáli ve dveřích rodiče. Na tento okamžik se nestihla připravit. Otočila hlavu k oknu. S klidným krokem odcházel lékař z pokoje, odpovídajíc na pozdrav rodičů. Byli sami.

V jejich utrápených tvářích se odrážela probděná noc v nemocniční čekárně. Mlčky přisedli k posteli. Konečně nastřádala dost odvahy podívat se jim do obličeje. Místo výčitek a zloby našla jen upadající strach, že jejich prvorozené dítě přežilo. Mlčeli. Drželi se všichni za ruce. Chtěla by se jim tolik za to trápení omluvit, ale nebyla schopná najít vhodná slova. Tělo ji pulzovalo studem nad tím, co spáchala.

Obdržela další porci křeči ústící do nitra břicha. Topila se ve vlastní šťávě, nechtíc jim přidělávat další starosti. Mlčela, aby trest byl v poklidu vykonán. Rozpomínala se na události, které následně nastaly, když omdlela, prosila Veroniku, aby to rodičům neříkala, pocítila obrovskou nenávist, že jim to pověděla. Výrazně se ji přitížilo. Už nemohla zase dýchat, ale bojovala. Po chvíli se rodiče zvedli s vynuceným úsměvem se s ní rozloučili. Matka ještě zanechala síťovku s pomeranči a banány na málo prostorném bílém stolečku. A pro dnešní den se ztratily v útrobách nemocnice.

Okamžitě, jak za nimi zapadly dveře, volala o pomoc sestře. Prosím, strašně…mě bolí břicho…

Co to do hajzlu je? Dyť nemam mít tenhle tejden krámy? Z klína se ji valily proudy krve.

Potratila…



Poznámky k tomuto příspěvku
rabako (Občasný) - 10.4.2003 >

Topila se ve vlastní šťávě, nechtíc jim přidělávat další starosti. Mlčela, aby trest byl v poklidu vykonán.

Jo, mozna bych tam nedavala to posledni slovo, kazdemu by to mozna doslo... :o)

Tak nejak premyslim o tom, jestli takove mnozstvi tech ruzovych tabletek muze vyvolat omdleni, ale asi jo... :o) Pekne napsany!


<reagovat 
 P.i.k.o (Občasný) - 10.4.2003 > rabako> J. Werich jednou řekl o, bohužel teď si přesně nevzpomínám jestli se jednalo o spisovatele či vydavatele, neboť ve všech knihách bylo vše do puntíku vysvětleno i s poznámky :( s tím, že si spis. či vydavatel myslí )  a teď budu citovat" Co čtenář to blbec" :o))))))))
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 10.4.2003 > ... další povídka na téma potrat, tentokrát však moc hezky zpracovaná
Body: 5
<reagovat 
Vivaldina (Občasný) - 10.4.2003 > ...má to spád a je tam hodně moc hezkejch spojení (slovních ). Je fakt, že ta poslední větička mi tam fakt nesedí - přijde mi tam tak nějak uměle našroubovaná.
Body: 5
<reagovat 
 P.i.k.o (Občasný) - 10.4.2003 > Vivaldina> viz. odpoved pro rabako :o)))))))
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 10.4.2003 > jo a co je ZSP? zase samovolný potrat?
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 10.4.2003 > Piko, ty píšeš? vida vida... :-)))
maličké slohové nedostatečky, ale dobré zachycení stavů beznaděje... beru i tu poslední větu...
Body: 3
<reagovat 
 P.i.k.o (Občasný) - 10.4.2003 > Kelly> No ja vim...o) necekal jsem takovej ohlas spis naopak. Jsem linej cokoliv opravovat. :o))))
<reagovat 
jelen (Občasný) - 10.4.2003 > Aťsi tam to poslední slovo je, já jsem ten blbec, kterýho by to nenapadlo.
<reagovat 
 P.i.k.o (Občasný) - 10.4.2003 > jelen> Werich vedel o cem mluvi.:oDDDDD Ja bych to taky nepochopil, kdyby to nekdo takhle napsal, jak mi radi Fakt.
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 10.4.2003 > Hm. Nic veselého, ale dobře napsané.
Body: 5
<reagovat 
Dommi (Občasný) - 10.4.2003 > Jsem moc ráda že jsi to konečně publikoval. Je to moc moc moc dobrý!!
Body: 5
<reagovat 
Rawen (Občasný) - 10.4.2003 > Je tam spousta chyb, pozor na to. Jinak je to celkem autentické a poutavé, ale jenom "celkem" :-)))
Body: 3
<reagovat 
 P.i.k.o (Občasný) - 10.4.2003 > Rawen> Je to tak poutave, ze si toho nikdo nevsiml. :o)))) Vsak ja vim, ze ja tam chyb jak maku. A nemusim to ani cist.:o))))
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter