|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Vyšlo již slunce je bílé ráno
bůhví kde parkuje teď Velký vůz
možná, že ve stínu je trochu stranou
a nebem prolétá šíp divých hus.
Kdoví kdo natáhl tětivu luku
vystřelil poslepu do světa stran
a pak na mě přiložil vítr jak ruku
ústa mi obvázal jak jednu z ran.
Bych byl v té chvíli dne nádherně zticha
a nechal očima pohladit svět
uvidět jak úsvit malířům míchá
barvy, z nichž malují ženy a květ.
Plakal jsem radostí, že směl jsem uvidět
všechno co dalo mi hluboký smysl
a jen že sobě teď mohu snad závidět
po onen okamžik, kterým jsem ztichl.
|
|
|