|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Když jsi se ráno probouzela,
vítr zahýbal záclonou,
odvážně dovnitř vnikl zcela
s celou předjitřní oblohou.
A svítání již hvězdy zháší,
snad uloupil je nový den,
hvězdný prach dál se mlčky snáší,
kde ještě před chvílí dlel sen...
Čas opět tichou řekou plyne,
tak rychle kolem pádí svět,
vzpomínky tvé má Mnémosyné,
bezradně zůstalas stát hned.
Ale již i v mysli tvé svítá,
vstříc šťastné hvězdě kráčíš teď,
co v srdci tvém je, tebe vítá,
a na všechno zná odpověď!
|
|
|