|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Vynález dlažby nebo kamenné podlahy v domě se
stal podstavcem pro celou řadu dalších vynálezů z kolekce citáty Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 14.2.2021 (00:45:04)
|
| |
Vynález dlažby se stal podstavcem pro celou řadu dalších vynálezů
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Po r. 1492 jsme začali na lodích přesouvat
do Ameriky naši civilizaci, ale vynález dlažby tam už měli.
Souvislá kamenná dlažba uváděla středověkého člověka do nové reality.
Kamenná dlažba ve městech a dalších sídlech znamenala podstavec pro šířící se civilizaci z jihu a západu.
Kamenná dlažba ve městech umožňovala chodcům i za deště myslet na vzletnější věci, než jak se vyhnout největším loužím či blátu.
Kamenná dlažba ve městech a na hradech ještě více odtrhávala venkovské obyvatelstvo od špičky vývoje civilizace.
V našich krajích se ve středověku středověkému člověku otevřely nové obzory třeba v tom okamžiku, když místo hliněného bláta v ulicích poprvé uviděl kamennou dlažbu nebo tvarově svislé sloupy bez větví
(( ...)).
Souvislé dlážděné plochy mimo obydlí
byly nejdříve znakem určité prosperity středověkého města, a později už samozřejmostí.
Dlažba znamenala pro středověkého člověka
nového třeba to, že i v dešti mohl projít městem suchou nohou.
Městská dlažba uváděla středověkého člověka do
svátečnějšího stavu,a to hlavně v případě, když tam byl na návštěvě z venkova.
(( ...)).
Městská dlažba znamenala pro středověkého člověka třeba to, že si uvědomil, že na
světě mohou být i nějaké plochy bez bláta i v případě, že zrovna prší
Městská dlažba uváděla středověkého člověka do
vyšší reality, podobně třeba jako rozměry, obrazy a nebetyčné skvosty v kostelech
Skvosty v kostelech prospívaly středověkému člověku
citelně v pocitu lepšího světa v jeho duši, oproti tomu, co každodenně viděl kolem sebe
Církev byla ve středověku nositelkou pokroku a naděje, a mimo jiné také jedinou nadějí talentovaného venkovana, jak se dostat do světa
((...)).
Dlažba ve středověku byla nejdříve přepych, a až později zevšedněla.
Dlažba byla pro města výhodná i v tom, že se ulice dala lépe zametat, a jinak udržovat ve větším pořádku než dosud.
Městská dlažba a hradby položily velké rozdíly mezi pohledy venkovana a městského obyvatele na svět.
Člověk, žijící v jistém bezpečí městských hradeb se mohl soustředit na jemnější práci než venkovan, který se musel často rozhlížet kolem sebe.
Bezpečí za života uprostřed městských hradeb mělo veliký význam v míře stresu u středověkého měšťana oproti venkovanu.
..
..
Městská dlažba, kterou mohl běžně používat k chůzi, znamenala pro středověkého člověka spoluúčast na
bohatství města nebo nějakého feudála, a vedla ho k určité smířlivosti s jeho údělem.
(( ...)).
Městská dlažba nebo dlažba na hradě apod., po které mohl chodit místo po blátě, dodávala i tomu nejchudšímu středověkému člověku pocit příslušnosti k bohatosti tehdejšího světa.
Kamenné sloupy měly svou svislou inspiraci pravděpodobně v kmenech
jehličnatých stromů, byly ale méně hrbaté díky chybějícím větvím
Sloupy znamenaly pro středověkého člověka u nás třeba to, že se mu mohlo
zdát o pravých úhlech, když přimhouřil oči, a rozvíjel si tím svůj mozek
Lidská vynalézavost postupovala rychle tak, že proklouzla s nápadem nejdříve
třeba někomu do jeho výrobku apod., a ti druzí se ji snažili co nejdříve opakovat, protože jim v tom nevadily patentové úřady.
Lidé ve větších městech se mohli více specializovat a přesto se pořád ještě uživili -to vedlo k nárustu náskoku ve vývoji jihoevropských a západoevropských regionů s velkými městy před končinami typu Česká kotlina, nebo i Morava.
..
..
Čím více bylo lidí pohromadě na jednom území, tím více se mohli soustředit jenom na jednu činnost, a zrychlovali tím pokrok světa, oproti pustině.
Vynález kamenné dlažby úzce souvisel s nechutí člověka v dešti vytahovat
svoje nohy z bláta, ..., ale patrně také s tím, že dlažba je hezčí pro oči.
Vynález dlažby nebo kamenné podlahy v domě se
stal podstavcem pro celou řadu dalších vynálezů
Středověká dlažba znamenala pro člověka třeba to, že se ve svých myšlenkách a
plánech apod. mohl odrazit od něčeho daleko pevnějšího, než bylo bláto, pastvina nebo jehličí
(( ...)).
Středověká dlažba pevně pod nohama znamenala pro člověka to, že mohl svými
myšlenkami dosahovat nedozírné výšky ve sférách svého ducha, kam by si dříve nepomyslel.
(( ...)).
Městská dlažba a hradba dávala i nejchudšímu městskému obyvatelstvu pocit nadřazenosti nad venkovským obyvatelstvem, které jim vydrželo až dodnes.
|
|
|