|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
DĚVČÁTKA, HOUSÁTKA a ZPOCENÉ SEDMNÁCTKY
( 1 - Cesta vzhůru )
Hovořme o sexu. Je vo čom!
Můj kamarád - striptér Analfagot, kterému říkáme "anál" měl asi 500 ženských za 10 let. OK, já asi 300, což je jak když plivneš do Stromovky, jenomže většina z nich byly ženy známé, herky a zpěvačky, baletky a umělkyně všeobecně. Já osobně neměl ani jednoho chlapce. Tedy, co si pamatuji... ale, jak říká Jan Saudek - v mládí mi žádnej pěknej kluk neutek´...
Většinu jsem zdědil po svých kamarádech z konzervatoře a DAMU, takže prvojediných jsem měl málo-hovoříme-li o umělkyních. Ale přiznejme si, teprve ten, kdo měl ta děvčátka po mně, si užil sexu v plné míře. Byl jsem prostě Bohem vyvolen k učení a zaučení žínek, nebo spíš ještě děvčátek.
Ale i můj talent na sex, poetiku a něhu někdy neuspěl. Některé dívky jsou prostě jiné...
Nestojí o něhu, o laskání a předehru, natož o dohru!
Děvčata mi vyprávěla, že kamarád Míša Pešek (Malý pitaval, Křtiny) je sbalil na to, že jim barvitě
popisoval jak je u sexu bude fackovat. Tehdy jsem mu moc nevěřil, pochopte-neexistovalo video, net, jen černonbílé fotografie slabé úrovně, kde sis většinou musel 90% dění i ženské krásy domyslet,
a tak se mnohokrát stalo, že jsi omylem vyvrcholil v té pohlavní touze u koně, nebo psa, což jsi
pochopil, bohužel, až po akci...
Míša Pešek měl těch žen tisíce! Další můj kámoš Mirek Dlouhý snad ještě víc. Hovořím
o našem mládí. Vícekrát mě kluci vzali na mejdan, do tříkolky, nebo vícero kolky, takže mohu
zodpovědně říci, že Pešek ta nadržená děvčátka opravdu fackoval, tudíž jsme byli v šoku všichni,
tedy já i ony, jakožto ostatní přihlížející opilci, mnohé z nich znáte ze seriálů Zkoušky z dospělosti
a dalších. Věřte, že padly všechny nalevo i napravo! Mladý, starý, od Veškrnový, přes Žilkovou,
až po Kláru Jandovou a Ivanku Andrlovou. Tedy, málem bych vynechal svojí ženu, takže jsem vychovával jednoho potomka svého kamaráda, kterého jsem jako správný hovado a naiva pojmenoval po něm. Už ve dvou letech jsem mu pustil horor Nůžky, aby seznal, že nejsem jeho táta! (vtip?) O tom snad později... Fakt je, že lidi jako Pešek, Dlouhý, Tofi, Penk, Duchoslav, Zounar a další, ač mohou mít
v podstatě vše, co si usmyslí, tak nejsou zrovna vybíraví. Po chlastu už vůbec ne! Mnoho historek
mám v plánu tu prezentovat...
Doba byla pro nás, náruživé sexu a ženského těla, opravdu drsná! Porno časáky byly zakázané,
když je někdo chtěl nelegálně dovézt ze Západu, tak mu je většinou zadrželi nadržení pohraničníci
a ještě ho udali, takže měl polízanici s VB.
Ale na druhou stranu se pěstovala a tříbila fantazie mužů, člověk se udělal u reklamy na cokoliv, kde byly dívčí nohy, třeba u nějaký spartakiádnice.
Když jsem byl na vojně, tak jsem jednu sjel alespoň 100x, takže chápete, že ten časopis Stadion
už můj velitel nikdy nerozlepil...
To asi dneska vůbec není možný, nu, možná ve vězení-nemám zkušenost.
Dneska je nadmíra opravdu exkluzivních "pracovnic", modelek všeho druhu, sex umělkyň
a kaskadérek, takže, když odbavíš jeden super "vagón", tak po něm již více nesáhneš. Proto my staří šetřílkové, zvyklí si věci, fotky a videa schovávat, ukládat, přetáčet ap. - tzv. na později, jsme sto let za Jardou Šterclem. Už se na to nikdy nepodíváš, a já se obávám, že i naše děti a vnuci to nebudou chtít vidět, není to barevné, v HD atp., já technice nerozumím dodnes! Ale zase to byly pěkný
holky, takže nevím... já v podstatě vůbec netuším, jestli dnešní mladí ještě vůbec stojí o živá housátka; vlastně nevím, jestli jim vůbec stojí... a teď, po tý vakcínce...
Dodnes vzpomínám na své otce, lituju, že se nedožili alespoň této doby, protože ONI, i já, jsme
byli vždycky na ženský, a to, z dnešního pohledu, asi až moc - dnes už by to bylo bráno za nemoc.
Já zase lituji, že se nedožiju doby, kdy stále nespokojené a šikanující, hysterické a vagínu
prodávající ženy budou nahrazeny umělými. Vzhled si vybereš, barvu, něhu, sexuální praktiky, budeš je moci vypnout, když budou remcat, nebudou kupčit s vagínou ap. nikdo ti je neukradne 'Pešek je mrtvej), prostě staré dobré rčení, že ženská je jen obal na housku, se změní ve skutečnost. ŠKODA!
Moc nechci mluvit o svém biologickém otci, který byl Národní umělec, byl opravdu slavný, dnes nikdo tak slavný není (Gott tu také už není), takže mohl mít vše co chtěl, a také měl, jak jsem slyšel od všech možných starších herců a hereček, zejména pak od režisérů. Navíc, můj strýc (také herec
a později režisér ND a profesor na Damu), který mě křtil, k nám chodil domů, nevěda, že hovoří často o mém biologickém otci, si pouštěl hubu na špacír, ale máma byla žhavá na ty drby, (neexistoval bulvár-tedy za mého života; za I. republiky samozřejmě ano) takže s odstupem doby jsem zjistil, že měli stejné milenky - jako Mandlovou a spol. všechny je vyjmenovávat snad nemusím...
Pro mě byl zajímavější můj táta, který byl "samozřejmě" také neuvěřitelný dívkař.
Ten si ale narozdíl od umělců vybíral! Když později nemohl po bouračce z bytu, tak stejně
balil "nějak" ženský a častokrát se stalo, že když jsem přišel domů, tak tam byla třeba sousedka
s protějšího balkónu přes ulici, která se tam producírovala nahá a já tak u okna trávil mnoho hodin
a tím jsem asi tátu na tu paní upozornil... Byla to samice!
Pak se tam střídali různé sestřičky, doktorky, bývalé podřízené táty, ale patrně i kurvy, tedy až ke stáru, když byla stálá žízeň, ale nedostatek pitiva, jestli mi rozumíte?!
Protože táta byl vynálezce, zlepšovatel ap. v technické a strojírenské oblasti, byl velký špecialista
světové úrovně, (to slovíčkaření mám po obou otcích), tak měl mraky patentů a tedy i slušné peníze. On měl vlastně ty prachy jako ředitel jednoho Ústavu, bohužel prachy za patenty mu ukradli komouši, nadřízení atd., nicméně, i jako ID bral víc než horníci, což by mohlo vypadat, že jsem měl co jíst. Opak byl pravdou!
On všechno každý měsíc dal povolným ženám všech profesí, jednak to s nimi uměl a také nebyl
držgrešle (jen pro cizí lidi, což mám také), takže, když bylo sáčkování financí na další měsíc, tak máma zjistila, že důchod ap. se nějak někde rozplynul... no, a já měl k večeří brambory na loupačku, chleba s máslem a také třeba nic. Ale ok, alespoň jsem si zvykl žít skromně, což zase ve mě vypudilo schopnost obchodovat a zobchodovat cokoliv, takže jsem od nějakých 5 let "živil" všechny své kamarády, později se k tomu přidali různí vychcánkové, umělci, ženské a dokonce celé rodiny mých i kukaččích dětí, jejich rodiče atd.
A zase ok, dělal jsem to rád, prostě jsem vydělal víc kačen-to mi šlo. Tehdy jsem o sobě ještě
nic nevěděl! Žil jsem jako všichni, kupecké počty mi vždy šli, tak jsem šel na Obchodní školu, chtěl
jsem vydělat prachy, ale bez kriminálu, takže jsem se naučil v tom tzv. chodit na hraně zákona. Legálně prachy nebylo možné vydělat. Pamatuji se, že ve třídě bylo asi 25 holek a 4-8 junáků, skoro všichni panici, takže jsem vyčuhoval z řady svými nemalými znalostmi o ženském těle a poslouchala mě s napětím i děvčátka, když jsem hovořil o sexu. V posledních ročnících střední školy už se mi svěřovala a chtěla poradit, což jsem zvládal, ale ona nevěděla, že jsem byl stále panic a ta moudra jsem vyčetl z knih (zakázaných), ze své představivosti, fantazie a z mnohých historek tátových ožralých kamarádů z práce a života bohémského.
Vzpomínám si, že jednou za ním k nám domů přišli jeho noví mladí kamarádi ze špitálu, kde táta strávil dva roky a co vím, tak nejenom, že vylepšil a s primářem ortopedie Pavlánským z Bulovky,
si nechali patentovat nový kyčelní kloub (v čem byl nový se mě neptejte), ale byl především na odděleních, kde pobýval, ukrutně populární. Jako nechodíci tam zbodal co se dalo, což je celkem
normál, jenomže oni se o něj prali zejména pacienti, s kým jako bude na pokoji (za komoušů to bylo třeba 14 lidí) a protože nebyla v nemocnicích televize, tak prý celé večery, až do pozdní noci,
vyprávěl zážitky se ženami a že byl velice detailní a inspirující jsem už někde psal...
Takže, když je všechny pustili z nemocnice, přišli k nám a nažrali si držky jako Rusáci.
Táta ovšem pil jen 5 hvězdičkové koňáčky, jim nechával vše ostatní ze špajzu, který byl v podstatě plný chlastu.
A co neudělali dobráci...
Mně bylo asi 11 let, oni vnikli ke mně a nad postýlkou, která byla max. pro pětileté děcko, ale máma asi chtěla ušetřit, či co, tak mě v ní držela asi do třinácti, se nahnuli opilci a začali mi slibovat,
ať vezmu tátu a přijedem k nim na vesnici, že se určitě nějaká rychlopérka a zpocená sedmnáctka pro mě najde, atd. atd., nejenom že jsem nespal a nezabral tu noc, ale dodnes se mi o tom zdává.
Až když jsem přišel o vše (cca 9 nul), tak jsem přišel na to, že já nejsem materialista, že to dělám,
protože to dělají všichni, nebo se o to spíš snaží, ale nejde jim to, že prachy stejně rozdávám kudy chodím, akorát jsem jich prostě vydělával víc, než se dalo utratit! A také po jedné z mých klinických smrtí mi teprve došlo, že jsme si s Peškem spletli role. On měl být byznysmen a já umělec, jemu se to k stáru nakonec povedlo, zejména za mého přispění, za což se mi odměnil,
jak Ďábel přikazuje... a já jsem začal psát poesii, ke které zase inklinovala máma a její pánové.
Zpátky k sexu...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PS: takhle, nechci unavovat, proto tento díl je vlastně jen zkouškou, bude-li to vůbec (kromě igelita)
někoho zajímat... Omlouvám se, že to bude trochu na přeskáčku, píšu to opravdu z ruky, poznamenal jsem si sice pár bodů, ale jen ty body jsou na trilogii, takže se tam ani nedívám.
Jako knihu své vzpomínky vydat nechci, takže má příprava je nulová. No, a třeba to nikoho zajímat nebude, tak se na to prostě vykvajznu a vy se hovno dozvíte! Uvidíme, jfj
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(o známých lidech, hercích, byznysmenech, policajtech, kšeftech, mém životě ve smrtelných nemocech, v ukrutném bohatství i nevídané bídě, o zážitcích z klinické smrti, ale i o mých životních odbočkách, kde jsem se ubíral i cestami mezi největšími politiky, mafií, šedou zónou, mezi podsvětím se všemi známými jmény, se více dočtete v mé trilogii Duše sebevrahů, která je stále u mě k dispozici v elektronické formě za přelíbezných a přátelských 9999 kačírků, takže jste z toho jistě pochopili, že kvůli prachům nepíši, nýbrž si vážím své práce, na rozdíl od pisálků, neřku-li básníků, kteří svoji ještě mokrou knížku dají za stovku do levných knih. Buďte si tedy jisti, že vám
ani za tu podělanou stovku nic nepřinese. Takhle - rozhodně vám své dílo nevnucuji, pro mě je důležitější, aby mé knížky četlo třeba jen 5 lidí, kterým je klasická neodekadence blízká, než 1000 zklamaných čtenářů, kteří mé básně zatím nečetli a čekají asi do prsou se bijícího a chlubícího a vtipného idiota se slaboduchými říkačkami.
Navíc, jsem si jist, že po zakoupení mých CD - zatím je k dispozici jen v elektronické formě jedno cca z 30 (Pohřební menu), si trilogii rádi zakoupíte! To jedno je navíc tuplovaný originál s moji recitací, kterou snad brzo nahradím recitací profesionálů a já už se této odvahy a zhůvěřilosti dopustím jen ojediněle v živých produkcích mých veršů. Tady bych nejradši nasadil alespoň 20 tisíc kačen za kus, ale, ok, mám vás rád, tak jen 300 kačírků.
Problém je v tom, že vám brzo umřu, tudíž ten, kdo nyní nezaváhá, bude mít opravdu speciální a originální kousek. Jako příklad uvedu, že nyní jsem prodal 3 knihy - první výtisky Foglara s originálním přebalem za 75000 kačerů, ale slibuji, že na mou smrt čekat dlouho nebudete a že má dílka prodá těch pár "chytrých" za desetinásobek! Jsem minimalista ve kšeftě, takže tuto částku mohu garantovat slovem mrtvého.
|
|
|