Vleže strávíme značnou část svého života, lůžko silně působí na naši pohodu, takže bychom si měli dávat pozor, zda správně ležíme. Je to ale tak? Uvažujeme nad volbou stejně racionálně jako při koupi auta či domu, nebo jsme jen ve vleku reklamy?
Projdeme-li nabídku obchodů, zjistíme krutou pravdu. Všechny postele jsou zcela nevyhovující! Buď jsou pružinové, nebo měkké latexové. Jiných, trochu více použitelných je jen hrstka. Jsou to hlavně tvrdší molitanové, nebo měkké molitanové s vložkou z tvrzeného.
Na omezené a nevhodné nabídce matrací je vidět výraz neúcty k člověku. Přitom její správná konstrukce je věda jako cokoliv jiného. Překvapuje mě naprostá převaha pružinových, ačkoliv podle mého názoru nemá pružina v posteli co dělat. Lůžko má přijímat energie a tlumit je, nikoliv kmitat a houpat. Pak se divíme, že progresivně vymíráme, sex je na nich téměř nemožný!
Před dvaceti lety jsem koupil postel, jež dokonale splňovala všechny požadavky, ale dnes se ani nevyrábí, ani ji nelze opravit. Dvoucentimetrová deska z tvrzeného latexu, jež byla položená na měkkém molitanu, se prý již nevyrábí. Připomíná mi to zapomenutou progresivní technologii, podobně zmizelou jako stará tajemství šamanů.
Podle Principu podobnosti totiž nemá být mezi pružností těla a matrace velký rozdíl. Měkká i příliš tvrdá matrace způsobuje bolesti zad. Tvrdý molitan má zase tu nevýhodu, že zůstává trvale deformován.
Budeme ještě dlouho čekat na věc tak jednoduchou? |