Zrychleně dýchá, štvaný, uštvaný
ránu v boku už nevyhojí
ani drsný jazyk jeho vlčí feny.
Tak to vidíš, takhle to dopadlo.
Ještě naposled jsem chtěla
si na rameno vytetovat
znamení Jin Jang
jako, že jsem pochopila.
Že jsem vlk i jeho fena
v jedné kůži. Když tady
zdechneš, kam zmizím já?
A tak dál, tancovat, tancovat
v tvých stopách, naplněných tím
co ti z rány rychle jako odliv odtéká
trochu se toho rituálu štítím
když mě naposled
maluješ válečným znamením:
svou krví. Ale jsem poučena.
Musím rychleji, rychleji dýchat
rychleji, rychleji utíkat.
Před samotou feny i vlka
kterou v sobě skrývám.
Mí blázniví blíženci
přece neumírají.
|