Část druhá
Lamoni - PÍSEŇ HLUBIN









Kachýnky se zakolébaly

Labutě vzlétly, hladina se zavlnila,
probleskly odlesky světel na věži.
Hodiny začaly odbíjet půlnoc.
Nalevo a napravo - Bim Bam
Napravo a nalevo - Bam Bim
pastva pro Duši.

Noc se přehoupla -
a začala pozvolna padat
dolů a dolů...
- nezadržitelně pomalu

Bam Bim - vteřinu za vteřinou
Bim Bam - dál a dál.






...Agostino se postavil,
zaposlouchal se
a přivoněl k motýlí orchideji.

“La Luna e il Mondo,
sopra le stelle,
sopra i nuvoli
ci vedo
ci respiro
ci sono.
čus čus, raga
me ne vado.“
-Ago-
















Svítání

Pomalu svítá.
Pokračující odliv již obnažil celý cíp poloostrova
a voda labyrintu kanálů rozředila oceán okolo přístavu.
Slunce se vyhouplo nad hladinu,
a barmanka z hostince U mořského koníka
doleštila poslední skleničku.







Kolos se zvedl a povalil stůl.
“Když máš větší loď, tak seš silnější!“
- zařval a rozbil půllitr o stěnu.

Kachýnky zpozorněly.




Ago vstal a postavil se k němu čelem.
“Menší lodě jsou zas obratnější,“
- pravil a uhnul letící spršce střepů.
“...Nicméně ponejvíce samozřejmě záleží na tom, kdo stojí za kormidlem.“

Kolos cosi nechápavě zavrčel
“Ještě Ti, drahý příteli, něco není jasný?“

“Kdo je u tebe přítel ty skrčku?!“
- zařval nepříčetně Kolos a ohnal se po něm svou tlapou.
Ago rychle uhnul, takže Kolos vší silou udeřil dřevěný trám.
Strop se zavlnil a Kolos zařval.

“S hrubou silou daleko nedojdeš, drahý nepříteli.“ - zasmál se Ago.- “Jestli máš ještě něco na srdci, tak mi to pověz teď, protože já právě odcházím. “

Kolos jen cosi zavrčel a mnul si napuchlou tlapu.







Agostino poslal vzduchem polibek Airene...
- a ztratil se v ranním oparu.
Airene se za ním ohlédla a zasněně přivoněla k divoké orchideji.















Labutící Letě vzlétly z hladiny času
a údery svých perutí
rozvířily vodotrysk.
Kachýnky se zakolébaly.








Lamoni

Jako záblesk světla,
Paprsek praenergie
proudící prostorem
prošlehl průhlednou masou nehybné hmoty.

Jako záblesk světla
mířilo zářící vědomí
směrem k hladině.
Za světlem planoucím
nad vlnkami oceánů.

Svist Světla



...



...Je bezvětří.
Loďka se neznatelně kolíbá
a jen občas vítr pošimrá
hladinu bílé plachty.
Všude okolo se klene kruh obzoru.








Na povrchu křišťálové koule
se vznáší jen On


a Vesmír...








Agostino se pohupuje
na hladině zrcadla,
na zrcadle času
a poslouchá...
Naslouchá tichu-
tichu moře-
...a jeho myšlenky letí
daleko k obzoru-
-tam, co je vidět tenká linka pobřeží.
Cítí vůni divoké orchideje,
kterou ráno daroval Airene...



















...Lamoni
Jako konstrukce světla
problesku paprsků,
letím průzračnou vodou
ke svému cíli.
Ke slunci jež září
na každé vlnce blyštivé hladiny.
Vlním svou ocasní ploutví a letím k hladině..




...Do ticha vlnek zazní píseň větru
píseň slunce, píseň moře:

Airene, jež dokáže osvěžit mysl
a rozeznít srdce.
Krásná barmanko od Mořského koníka,
jsem stále s Tebou,
i když jsem daleko,
jsem stále u Tebe a slyším Tvůj smích,
vidím Tvé oči a cítím Tvůj dech.
Uprostřed oceánů
v hlubinách moří
s rychlostí větru
a lehkostí pírka...
jsem s Tebou,
zářivá motýlí orchideji...






...zářivý kotouč na hladině
se blíží závratnou rychlostí.
Naposledy vší silou máchnu
všemi ploutvemi -
a proletím zrcadlem.
Vodní tříšť se rozletí po kruzích vlnobití.

Roztáhnu křídla a letím...















...poryv větru pohladí jeho tvář.
Agostino přivoní a nastaví čelo.
Plachta na stěžni se lehce zavlní.
Rozhlédne se a najednou spatří....


-Labuť,
která vzlétla z vodotrysku krůpějí.


Lamoni letí za Sluncem...
zářivý paprsek proti světelné kouli.








...Opírám se křídly
o průzračné vrstvy vzduchu,
mířím ke sluneční bráně.

Ke vzdušnému zámku
se zlatými sloupy
a schody z bílého mramoru.
Přistanu před prahem
a složím křídla.
Pozdravím světlo...
...a vstoupím.

Přivítá mě hlas varhan:
“Zdravíme Tě, Lamoni“

******
***
*























*
**

...Airene nedočkavě rozlomila pečeť,
rozvinula pergamen a do dlaně jí vypadla veliká černá perla.
Na lesklém povrchu se kroutila duha.










Pergamen promluvil:

Vzdušná vílo,
vonná perlo,
Pojď, musím Tě vidět,
pojď, chci být s Tebou
chci Tě cítit, slyšet tep
chci Tě hladit, chci Tě líbat
celý den a celou noc
cítit Tvoji vůni, vnímat Tvoji chuť...
Až do rána.
Pojď, musím Tě zas vidět,
pojď, chci být s Tebou,
...pojď...

-Agostino-