Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
O tom, co je filosofie pro nefilosofy
Autor: p.t. (Občasný) - publikováno 24.10.2000 (13:35:22), v časopise 24.10.2000
Ne, nechci diskriminovat profesionální filosofy či studenty filosofie, jen chci naznačit, že četba tohoto textu pro ně bude nejspíš ztrátou času. Nenajdou v ní ani nové hluboké náhledy na jednu ze základních otázek, ani vybroušenou filipiku pro či proti tomu kterému pojetí filosofie. Cílem tohoto textu je naopak pomoci těm, kteří jsou trochu bezradní, z kterého konce mají začít rozmotávat klubko otázek, které se za tímto pojmem skrývá. Takže tento text si nečiní nároky na pojmovou preciznost a argumentační vybroušenost, ale spíše je textem popularizačním, slouží k vyprovokování hlubších otázek. A pokud vám tato výstraha nestačí, pak vězte, že vychází z přednášek prof. Milana Machovce na FF UK (Úvod do filosofie), který s oblibou říká, že filosofie je tu pro lidi, ne pro sektu specialistů. A o tom to celé bude.

Pro první přiblížení se hodí klasická definice: Filosofie jako snaha o moudrou orientaci člověka ve světě a v životě. Tahle definice nespadla z nebe, každé slovo má svůj význam. Populární výklad řeckého Filosofein zní láska k moudrosti, snaha o moudrost. Snaha znamená aktivní usilování o dosažení jistého cíle, v tomto případě usilování, které vlastně nemá konce: asi jen dosti velký hlupák si může říci "tak, teď jsem sněd všechnu moudrost světa, už víc nepotřebuju vědět". V tradičním školním podání bývá jako první, kdo filosofii v tomto pojetí proslavil, označován Sókratés. Odlišil se od svých kolegů, kterým říkali sofisté (populárně: mudráci, mudrlanti) a jejichž moudrost se vyznačovala tím, že uměli šikovně vykličkovat z každé slovní či soudní pře. Tedy aktivita jako první nezbytná součást filosofie. Aktivitu lze nasměrovat různě: od sbírání známek po vybíjení příslušníků jiné rasy. Nám jde o snahu po moudré orientaci - víme už, že to není chytristika. V čem spočívá opravdová životní moudrost tady asi těžko vysvětlím, vždyť této otázce se věnují rozličná učení s tisíciletou tradicí. Ale aspoň náznak: moudrému člověku by určitě neměl chybět jistý rozhled, názor o světě a smyslu života, jistá jeho hloubka a schopnost reflektovat své činy. Samozřejmě sem patří také dostatečně rozvinuté citové vnímání, vůle se rozhodovat a jistá etika konání. Pro naši definici ale můžeme toto úskalí překonat: jde tu o moudrou orientaci. Tudíž slovo moudrou zkusme zhruba přiblížit jako "předvídavou, poučenou, ze zkušenosti, rozumu a citu vycházející" orientaci člověka. Ejhle, člověk! Toho vám definovat nebudu, alespoň jeden exemplář tohoto podivného tvora jistě aspoň trochu znáte, jinak otázka "Co je člověk?" je ve filosofii jednou ze základních otázek, na kterou se snaží ze svého úhlu pohledu odpovědět velká část myslitelů, označovaných za filosofy. Tak. Člověk se obvykle pohybuje v jistém okolí, chcete-li časoprostoru, které na něj působí a on zase působí na své okolí. A o to tady jde: orientaci člověka ve světě, jeho okolí během jeho života. Zas tu máme dvě taková veliká slova: svět a život. Různých výkladů světa už bylo vymyšleno a zbořeno také nespočetně, ale ty, co by každého z nás měly osobně zajímat jsou především ty, které nás formovaly, pomocí kterých jsme se každý z nás rozkoukával po světě a učil, "jak to vlastně funguje, jak se ten svět rýmuje". První karamboly, vedoucí k hlubšímu zamyšlení obvykle bývají, když člověk zjistí, že to v životě opravdu nechodí jako v pohádkách a s tím dobrem a zlem je to sakramentsky složité. Schopnost reflektovat (tj. podívat se sám na sebe s odstupem) své předsudky a předpojatosti je dosti nebytné umění na cestě k moudré orientaci. Nejspíš už se vám v hlavě klube námitka, že je to celé takové tlachání se vznosnými pojmy, jenže v životě to chodí jinak. Ale sem celý ten výklad směřuje: jde přece o váš (stejně jako můj) život, o to čím jej naplníme a jak se rozhodneme na jeho křižovatkách. To záleží přeci právě na tom, jak dobře odhadneme současnou situaci, nalezneme z ní to správné východisko, jak daleko dohlédneme důsledky svých činů pro sebe i druhé a kde si nastavíme hranici, za kterou už ve svém jednání nezajdeme. Takže ještě jednou: filosofie jako snaha o moudrou orientaci člověka ve světě a v životě. Rozebrali jsme tu její definici z pohledu tří základních dimenzí filosofie: kosmologické (tj. poznání světa), antropologické (poznání člověka) a osobní (nazývané též sókratovská – aktivita, angažovanost). Když se nad tím člověk zamyslí, tak s údivem zjišťuje, že filosofie je vlastně ta nejpotřebnější věc pro život, proto, aby ho úplně nepromarnil.

Jako epilog k dalšímu zamyšlení bych možná ještě přidal Augustinovo: "Hledáme, abychom nalézali. Nalézáme, abychom hledali. Ergo: Hledáme, abychom hledali". Přeju těm, co vydrželi dočíst až sem mnoho dobrodružství při hledání.


Poznámky k tomuto příspěvku
maxima gali (Občasný) - 2.3.2005 > zaujímavý dialóg
skúšam, či to toľkých rokoch je autor k dispozícii :)
a body som dala už aj na väčšie "nezaujímavosti"
čo ma zaujíma to bodujem, čím často krát u ľudí nebodujem :)
Otázne je, či aj Majka by sa tu nachomejtla, úžasné, ako sa snažia ľudia vidieť slobodu či neslobodu v závislosti od viery... a ešte úžasnejšie, ke&´d si veriaci myslí, že tým, že verí ma jednoznačne stanovený svetonázor - och, čo takto trochu viac sa zamyslieť a zistiť, že od veriaceho suseda je môj svetonázor na hony vzdialený, potom by ma možno prestalo zaťažovať, či sa delíme na veriacich a neveriacich

veľmi vysoko hodnotím vetu:
který s oblibou říká, že filosofie je tu pro lidi, ne pro sektu specialistů.
Body: 5
<reagovat 
Čtenář - 26.10.2000 > Zdravím p.t.,
Začínám mít na serveru pověst notorického kritika, ale bohužel je stále dosti materiálu, který mne nutí býti kritickým.
Ani tvůj příspěvek není vyjímkou. Je dobře napsaný a skutečně vystihuje populární definici filosofie, či jinak, je populární definicí filosofie.
Já se však obávám , že začít pojednání o tom, co je filosofie, definicí, ať už s jakýmkoliv nárokem a schopností být pravdivou, a pak ji teprve rozvádět, je přinejmenším zavádějící. A podepřít tvrzení autoritou pana prof. Milana Machovce, bych označil za návrat do scholastického komentátorství, kdy se výroky nedokládali svou logičností, ale tím, že byly vysloveny tou nebo onou autoritou.

Filosofie jako snaha o moudrou orientaci člověka v životě a ve světě.

Ano, proč ne, ale obávám se, že konsensus na této definici by panoval snad jen v části antické tradice. Ale kdybychom byli ve středověku, byla by pro nás filosofie jen "posluhovačkou theologie" nebo na přelomu 19./20. století bychom ji prohlašovali za vědu na základě matematického jazyka atd….. Pochopitelně jde jen o schematické nastínění a směřování k myšlence, že nelze vykládat a definovat nějaký pojem, aniž bychom tak učinili bez ohledu na kontext doby a sociální situace, v níž docházelo k jeho konstituování. Jistě, zmiňuješ Sokrata, atd…., ale nakolik z toho bude čtenáři známa např. politická a morální situace v athénské obci v době Sokratova života, která ho vedla k tomu, že si myslel tak a tak….???

Ve svých "jinošských letech" jsem začínal s filosofií přesně touto definicí…a pak jsem najednou narazil na názory mnoha jiných filosofů, které byly třebas podobné, ale též fundamentálně rozdílné….a ouha, najednou se ukázalo, že nejsem schopen si filosofii definovat, či spíše, že nejsem schopen si vybrat některou z nabízených definic a ztotožnit se s ní, ani vytvořit definici vlastní, protože vůbec nevím, o čem a proč ti lidé vlastně přemýšleli. A tak jsem rezignoval na snahu vědět, co je filosofie, a přiznám se, že dodnes to nevím a setkávám se vlastně dennodenně s novými názory. A pokud se kdy vyjádřím o tom, co je filosofie, činím tak jen na základě toho, co by se v rámci filosofické tradice dalo označit jako "konsensus", aby lidé alespoň věděli, o čem zhruba je řeč.

Tedy, p.t., potud moje poznámka. Je to snad jen zoufalé škubání údů při pohledu na demagogii, zároveň i výzva k debatě. Ale upřímně, pochybuji, že se kdy dopátráme co je filosofie v obecném smyslu….. spíše někteří z nás přijdou na to, co znamená filosofie pro ně, pro subjekty, a možná se nám podaří říci, čím filosofie asi není…
Ale definovat filosofii? Pak smekám…..

<reagovat 
tragos (Občasný) - 26.10.2000 > P.T.,
ten "kritizující čtenář" je Tragos...
Nějak se mi to odlogovalo a nenapsalo jméno...
Tragos
<reagovat 
p.t. (Občasný) - 27.10.2000 > Těší mne obsáhlá a promyšlená kritika redaktora této rubriky. V některých částech ji považuji za konstruktivní, s některými částmi nesouhlasím. Pokusím se reagovat na jednotlivé podněty.

Myslím si, že je dobré takovéto pojednání začít alespoň pokusem o definici, aby bylo alespoň jisté části obecenstva (či čtenářstva) jasné, kam autor míří. Podívá-li se nový čtenář na současný stav rubriky filosofie, zjistí, že tu jsou dva lidé (redaktor Tragos a Superbus), kteří vědí, o co jde, mají zvládnuty základní myšlenkové dovednosti pro odbornou diskusi a rozsáhlé znalosti (příspěvek od Regise ponechme stranou). Mohou se tedy spolu bavit na určité úrovni. Pak je tu několik příspěvků, které jsou úvahami či subjektivními výpověďmi lidí „normálních“ (ne, zde to nemá jakýkoliv pejorativní nádech), kteří by u atestu z filosofie na FF UK nejspíš neobstáli (patřím mezi ně). Nechci tu vyvolávat záporné emoce u jedné či druhé skupiny. Pokusil jsem se v textu trochu přiblížit oba tábory způsobem, který byl i pro mne (neznalce) přijatelný – prof. Machovce cituji prostě proto, že ani myšlenky, ani způsob výkladu není ze značné části z mé hlavy a v tom případě se sluší uvést zdroj. Jeho citovaná věta mi přišla jako výstižné motto celého textu.

Jak vidno, ani obsáhlý vysvětlující úvod někdy nestačí. Proto ještě raději jednou ocituji úvodní větu hlavního odstavce: „Pro PRVNÍ PŘIBLÍŽENÏ se hodí KLASICKÁ definice:…“ Vřele souhlasím s neoddělitelností kontextu a výroku. Asi snad nebylo dostatečně patrné, že mi jde o současnost, orientaci současných lidí v současném světě. Myslím, že tento (klasický) přístup je poměrně vhodný pro první krok za velkým dobrodružstvím, které v sobě filosofie (a její dějiny) skrývá. Má velmi nízké nároky na předpokládané znalosti čtenáře a navazuje na způsob myšlení, který je formován na nižších stupních škol a proto je dobře přístupný širokému a různorodému publiku. Samozřejmě za cenu silného zestručnění, jisté povrchnosti a generalizace. Na tak malé ploše však není možné podrobně precizovat ani jednotlivé proměny chápání filosofie, ani veškeré dobové kontexty, ani její současnou šíři. To také není cílem tohoto textu, stejně jako usilování o konsensus na definici filosofie z rozličných pohledů. To je snad evidentní z celé dlouhé předmluvy. Shrnu-li, pak tento klasický přístup jsem vybral proto, že ho považuji za přístupný a osvědčený; mě osobně také pomohl při hledání, při orientaci v současném světě, mimo jiné díky současným kontextům daným zmíněným profesorem. To, že nejde o konečné tvrzení, ale jen o první krok (a to jen jeden z možných), je snad, doufám, patrné i ze závěrečného odstavce textu.

Nemyslím si, že tento text je demagogií (snad jsem první větu posledního odstavce Tragovy kritiky pochopil dobře). A snad je z něj dostatečně patrné, že si nečiní nižádný nárok na úplnou a obecnou definici filosofie (ještě jednou odkazuji na předchozí odstavec).

Tragos ohodnotil tento článek zamračeným smajlíkem. Respektuji jeho názor. Vzhledem k propracovanosti a vysoké úrovni jeho kritiky (i u příspěvků jiných autorů) předpokládám, že nad věcí dostatečně přemýšlel, a že tedy má po ruce jiný nápad, přístup, myšlenku, kterou považuje za lepší. Překvapuje mne pak, že zde dosud žádný takový text nepublikoval. Oč by pak situace byla jednodušší. Negativní vymezení tématu, které uvádí na úvodní straně rubriky mne prostě neuspokojuje. Jak pak rozliší ubohý čtenář, který nemá Tragův kontext a rozhled, filosofii Platonovu, Aristotelovu či Tragovu od filosofie firemní nebo filosofie městského odvodnění (s obojím jsem se osobně setkal)?!

Jsem rád, že tento text vyvolal kritickou odezvu. Mnohem více by mne ale potěšila jakákoliv odezva širšího publika této rubriky, nebo alespoň to, že někoho dalšího přivede k zamyšlení. To bylo také jeho cílem, inzerovaným hned na počátku. Děkuji Tragovi a těším se na odezvu.

<reagovat 
Čtenář - 3.11.2000 > MAJKA-:))ať je to jak chce,i p.t. si zafilosofoval, ač v první věte píše,že je to ztráta času-asi není:). Já se sice filosofii v životě neřídím,ale laické filosofování mám ráda. Jak píšeš,že člověk si sám dává hranice kam až půjde-to je dost ošemetné-dost často je totiž posouvá. A podle čeho si je dá? Jsem totiž věřící a tak je toto pro mě zajímavé-jak to kdo vidí.Protože někdo říká,ze je nevěřící svobodnější-ale v realu to moc nevidím. Svoboda prý není od něčeho ,ale k něčemu-asi proto člověk stále hledá, filosofuje -a tak to má asi být...
<reagovat 
p.t. (Občasný) - 4.11.2000 > Ahoj Majko,
promiň, ale proti první větě bych se důrazně ohradil, jednak tam nepíšu, že filosofování je ztráta času, ale že pro odborné filosofy bude ztrátou času číst můj článek, že jim nic nového nepřinese, což je, myslím, velký rozdíl.Smyslem celého toho textu je opak: ukázat, že snaha o hlubší pochopení sebe a okolí má smysl, je potřebná i v každodenním životě...
S těmi hranicemi:
jde o určitou oblast etiky. Etika založená na víře je jednou z možných. Moc pěkně a přístupně o tom píše třeba Erazim Kohák (Člověk, dobro a zlo); snad se nebudou ostatní zlobit za otevřenou reklamu. Pro mne je důležité, k čemu etika každého člověka směřuje, zda k aktivitě či pasivitě a pak k jaké aktivitě. Zdůvodnění (víra či něco jiného) je také důležité, ale pro mne až na druhém místě. Samozřejmě jiné názory respektuji…
Děkuju za komentář.

<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter