Jezero ve mně šplouchá

temně vlnami

nerozumím dýmům

kolmě  stoupají    k nebi

krkavci na nebi     číhají

až přestanu        bedlivě

hlídat své obnažené oči

pískají v naději na hody

dnes je ještě ubráním

víčka        jsou dvojitá

ty zástěny před světem

jedna víčka oči zavírají

druhá víčka nás povedou

můj milý       po pouti

v hlubinách mých jezer

nerozumět rákosí

nerozumět rybám

líně se vyhřívajícím

v teplých tůních

to se změní  hned poté

  co vyplujeme

uprostřed jezera ostrůvek

uprostřed jezera chatrč

pro rybáře a pro lovce

na ostrůvku žije králík

a jedna zplanělá jabloň

tam roste    pozdě v létě

pod tíhou trpkých jablek

se lámou větve     k čemu

taková úroda      vystavím

je na krbové římse v chatě

milý,  aby     až přijde zima

s těmi scvrklými        jablky

po kapsách        v záňadří

dopluli jsme           do léta.

Králíka můžeš ulovit

až bude po zimě    sníh

slézat ze stráně      až

bude velký hlad. Zatím

pojď se mnou putovat

jezerem     a přilož dřevo

na oheň tak    aby dým

se kroutil jak     hádek.