Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
CESTOU DOMŮ (dopis majklovi)
Autor: nin-ex (Občasný) - publikováno 14.10.2003 (09:19:10), v časopise 20.10.2003

přišla ke mně, když jsem čekala na tramvaj. čau, já tě znám… čau – možná se fakt známe, z dřívějška, nepamatuju si obličeje a těch lidí, co jsem potkala za ty roky, je nepočítaně… to „já tě znám“ je jasná hláška, třeba jsme spolu někdy prohodily pár slov, třeba ne, třeba jsme si spolu dokonce někde práskly, v každým případě jsme se pohybovaly na stejných místech… jasně… prosimtě, mohla bys jít se mnou do tý drogérie? jak jako…? no já tam sama nemůžu, jenom kdybys tam se mnou šla… jo takhle. to ne, já nekradu… je zaskočená, ale nenechá se odbejt. jenom bys prostě šla vedle mě… ne, fakt ne, já ti rozumim, ale nejdu s tebou. – tak nic no, sorry, jo a… nemusí to doříkávat, sypu jí cigáro a drobný, vim, jaký to je mít prázdný kapsy, loučíme se téměř spiklenecky

 

mám z toho bezvýznamnýho setkání příjemnej pocit, dotek něčeho známýho a přitom utnutej v ten správnej moment, aby zůstal bezpečnej, aby mi to sáhlo jen tam, kam chci, dnešní horkej den totiž ne a ne skončit… jako v tý písničce od Prouzy – dlouhý jsou noci, vlečou se dny… v půlce devadesátých to všude hráli, klip v TV z Bunkru… tenkrát to tak fakt bylo, dlouhý jsou noci, dlouhý jsou dny, a pak dlouhý jsou dny, krátká je noc, už ne jednotlivý noci, ale jedna nekonečná Noc, rozsekaná na ty záblesky mezi dlouhýma dnama, věčnost prožít si v hodině a potom naráz sluneční světlo, žár rozpálených chodníků a pálících laviček v centru, myšlenek ze všech stran, bez jedinýho místa ticha, to čeká v noci, v noci tě nic neobklopuje, v noci všechno vychází ze středu v tobě samotným, zvuk hvězd uvnitř… dlouhý jsou dny a krátký noci… a pak byly krátký dny i noci, noc stejně jako den trvá okamžik, přesně jako mrknutí oka, roztažená černá zornice pluje mezi chvějícíma se řasama, vypadá tak zranitelně, víčka jí jsou hnízdem, držícím tolik něžně, naze, sviští to jedno za druhým, roztřesený prsty listujou horečnatě kalendářem, až ho roztrhaj, bílý kousíčky svítěj ve tmě… horečnatě… 1996, 1997, 1998, 9 – rok velikýho očekávání před přelomem a pak prásk, rok zklamání, 01, 02… utíká to, bratříčku, pamatuješ na všechny ty války? … vzpomínáš na tu noc, jak jsme rozbili zrcadlo? to bylo v nula prvním roce, tenkrát jak všechno znova začínalo, zdobili jsme bláznivě pokoj jako komnatu a sebe jako bohy čehokoli, divoce jsme se smáli a odstrkovali se ve vzrušeným vytržení, chtěls zavěsit na lustr ten těžkej narezlej řetěz, nevim, kde se tam vzal, tenkrát jsme pořád tahali domů nějaký poklady jako děti, poddaný krále Rabiše, přehodils ho přes železný rameno a pak jenom šílená rána, šmouha a třesu se těsně vedle místa, kde jsem seděla před vteřinou na koberci, kde je teď urvanej železnej lustr, čtyři ramena a na konci každýho z nich válec s tlustýma stěnama z litýho skla, nechápu, kdy jsem se stačila pohnout, na tom koberci jsem před okamžikem cítila, jak jsem bezrozměrná, horce se roztejkám skrz stěny kamkoli, pronikám ve změněným skupenství ven a skrze stromy, jsem vším… a naráz jsem mohla bejt mrtvá, mrtvá!!! dunění a chlístající krev, mrtvá… jako kdybych se s hukotem zase smrskla zpátky a ještě víc, vteřinový vcucnutí a jsem menší a menší, pouhej krvavej bod, malá tečka, jako jedna z těch na mým předloktí… a ještě tu noc o něco pozdějc jsme rozbili zrcadlo, to veliký, co jsme chtěli opřít o zeď, abych se podívala, v co jsem se to dnes proměnila, nechat se uhranout vlastním výkřikem zpod obočí,  nepoznat se, šlehnutí černým bičem pohledu,  rozjetý oči, rozjetý oči… stáli jsme spolu pak nad střepama a třásli se strachy, víš, co to znamená, 7 let neštěstí je průpovídka do pohádky, tohle je mnohem víc, víš přece, k čemu jsou zrcadla… pořezal sis ruce, jak jsi shraboval ostrý trojúhelníky do krabice, mluvils pak občas o tom, že z nich spolu uděláme koláž, slepíme mozaiku, nikdy jsme je už nevytáhli…

 

když se propadávám takhle do minula, dlažební kostky mi vždycky plynou pod nohama, jako kdybych kráčela po mracích, nesou mě tak rychle, že mě překvapí, když si uvědomím, že už se dívám na oprýskanou omítku našeho domu, pach činžákový chodby, plechových schránek, zatuchlýho bytu bláznivý stařenky z přízemí, křiklavě červená rtěnka se jí loupe ze suchých rtů a zůstává se zaschlýma potůčkama slin v rýhách okolo, kdyby měla vnoučata a líbala je, žasli by nad jejíma tvářema z tuhýho rozlámanýho papíru, nad jeho křehkostí, jak šustí… nešlápnout na jejího pejska, stejně zářivě bělostnýho a čisťoučkýho jako její vlasy… pár pater kovovýho strachu z výtahu a zvoním, přestože mě klíče tlačej v kapse, zvoním, abych tě už viděla a přitiskla se, všechno ti to povím, budu ti vyprávět úplně všecičko to, co se mi teď prohnalo hlavou, až si sundám boty a natáhnu se na bok proti tobě, nebo to třeba vůbec nebude důležitý, čím delší dobu jsme spolu, tím víc mě zajímáš, teď už se dávno milujeme, spiklenecky a pevně, cítíme to, když se spolu zastavujeme a nasloucháme tomu vzájemnýmu prorůstání, stačí ustrnout v pohybu a slyšíme se prorůstat… tenkrát jsme věděli, že je to před náma, ale byli jsme spolu spojený jinak, procházeli jsme stejnýma branama… všechno ti to povím… sluší ti to a usmíváš se, počkej… máš stejně dlouhý vlasy jako já



Poznámky k tomuto příspěvku
g morr (Občasný) - 14.10.2003 >
Body: 5
<reagovat 
Silona (Občasný) - 14.10.2003 > :)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
stanislav (Stálý) - 14.10.2003 > dost dobrý
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
řetízek (Občasný) - 14.10.2003 > čtivé a oslovující
Body: 5
<reagovat 
mefisto (Občasný) - 14.10.2003 >

silný, hutný...


Body: 5
<reagovat 
Yfča (Občasný) - 14.10.2003 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Lian (Občasný) - 14.10.2003 >

Přiznám se, že to s těma vlasama jsem nepochopila, nevadí.

Líbilo moc.


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 nin-ex (Občasný) - 14.10.2003 > Lian> Co je na tom k nepochopení? Mám prostě radost, že máme s mým přítelem stejně dlouhý vlasy, že jsme stejnej druh.  Já si ráda uvědomuju další a další spojenectví s jednotlivýma lidma, který mi jsou blízký... Už rozumíš?
<reagovat 
 Lian (Občasný) - 14.10.2003 > nin-ex> O.K. jen mě to znmátlo, jestli to třeba nemá nějakej jinej význam, občas moc kombinuju
<reagovat 
Petr Vaněk (Občasný) - 14.10.2003 > tak tohle nemá chybu. jo, jednu jo, střídání nespisovnýho a spisovnýho a pár jinech drobností, který se tam nehodí, ale upřímně řečeno, je to skvěle, čtivě napsaný! fakt! zírám:)) doporučuji hned 3x
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 nin-ex (Občasný) - 14.10.2003 > Petr Vaněk> ha, tak to jsem teda udělala to, co vždycky vytýkám ostatním... později jsem změnila na pozdějc, jasně, možná by mělo bejt zvonim, když je tam vim, ale já to radši píšu dlouze, kdybych mluvila, taky bych řekla vim krátce a zvoním dlouze :), vidíš tam prosím ještě nějakej výraz, co práskne do očí? já už do toho textu koukala příliš dlouho, tak je možný, že něco přehlížím, díky
<reagovat 
freytur (Občasný) - 14.10.2003 > Coup de maitre... :o) Cetl jsem to jednim dechem. Az napises knizku, urcite mi dej vedet, rad si ji prectu.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 nin-ex (Občasný) - 14.10.2003 > freytur> děkuju :) no, to mi bude ještě pěkně dlouho trvat, tohle je druhá věc, co jsem napsala v próze :)
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 14.10.2003 > jo jo dobrý, čtivý, silný.........
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Pierre Bosquet (Občasný) - 14.10.2003 > hm...ja mival vlasy donedavna delsi...uz nemivam...takze ted jsem jinej druh, jo
Body: 5
<reagovat 
Bobísek (Občasný) - 14.10.2003 > Dobrý.
Body: 5
<reagovat 
Přeslička (Občasný) - 14.10.2003 > nejdřív se mi do toho nechtělo začíst... ale pak super jízda...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 14.10.2003 > Bezvadné!!
Body: 5
<reagovat 
Luk Malér (Občasný) - 16.10.2003 > No musim ti říct, že takhle to rozpálit na rovince vzpomínek, pak jen s malinkým ubráním plynu a podřazením, které koro není ani cítit zvládnout esíčko přítomnosti a staré paní a bezpečně na fleku dobrzdit v love happy endu je dost frajeřina
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 nin-ex (Občasný) - 16.10.2003 > Luk Malér> díky, jsem se bála aby to nepůsobilo moc sentimentatózně...
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 16.10.2003 >

lustr a zrcadlo a stará paní...


Body: 5
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 16.10.2003 > Ach, tohle je krásné.
Body: 5
<reagovat 
pavson (Občasný) - 17.10.2003 > výtečný
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
HACKMAN (Občasný) - 21.10.2003 > vecerni sbirka postrehu, pekne to teklo a hlavne to o "necem" bylo,
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter