už jsem si zvykl probouzet se v jiných městech

na život, co se vleze do ruksaku

na chrámy katolíků- s vlhkem ve zdech

na pohled shora tažných ptáků

nějak už mne nevzrušují revoluce

ať v obrazovkách zůstanou uvězněni politici

odevzdán lásce- dnešní podpůltovce

květu sněž sají kolibříci.

cestaři ránem špínu smetou.

snad zbude času zamyslet se na svou duší

koketovat nad tou omeletou

z tvých rtů a ňader tisklých pod moruší

snad anděl odpustí, možná i ty

že shledal jsem můj pohár prázdným

že otupil jsem všechny břity

pro  naději tvou stal se broukem dřevokazným