už jsem si zvykl probouzet se v jiných městech
na život, co se vleze do ruksaku
na chrámy katolíků- s vlhkem ve zdech
na pohled shora tažných ptáků
nějak už mne nevzrušují revoluce
ať v obrazovkách zůstanou uvězněni politici
odevzdán lásce- dnešní podpůltovce
květu sněž sají kolibříci.
cestaři ránem špínu smetou.
snad zbude času zamyslet se na svou duší
koketovat nad tou omeletou
z tvých rtů a ňader tisklých pod moruší
snad anděl odpustí, možná i ty
že shledal jsem můj pohár prázdným
že otupil jsem všechny břity
pro naději tvou stal se broukem dřevokazným |