Na bílobílé stěně, popsané rčeními Sakja-pandity, ční hluboká díra.

Když vrhám se, střemhlav, po listech a taju, myslím, že vím a přitom ..jen taju.

Schoulená

             v provázku

ztracená 

              červená, 

stydlivá na kůži 

               zlomená

Přáníčková víla.