Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Zpověď
Autor: Leia (Občasný) - publikováno 20.11.2003 (20:17:07)
Nikdy jsem nechtěla lásku, nechtěla jsem milovat,
nedávat nic v sázku, sama sebe zrazovat,
najednou je to ale tady, sevřelo se mi břicho,
uviděla jsem tě v metru, v hlavě mám ticho.

Nikdy jsem necítila bolest, že jsem někoho zklamala,
brala jsem si, co jsem chtěla, málo kdy však dávala,
a když jsem měla všechno, co jsem od něj chtěla,
odehnala jsem ho rychle pryč od mýho těla.

Vždy jsem byla kat, co stínal rád hlavy,
o další osud milenců žádný obavy,
nejvíc důležitá na světě jsem já,
a taky zrovna ten, co mi nejvíc dá.

Teď už ale vím, jaký je mít hlavu na špalku,
jako když ztratíš kus sám sebe, jako Vánoce bez dárků,
seknuls prostě sekerou, ztratila jsem hlavu,
nestaral ses, jak se dostanu z tohodle stavu.

Tak stojím na vysoký věži jednoho kostela,
svěřuju Mu všechno, což jsem nikdy nechtěla,
i když nikdy nebrečím, teď v očích mám slzy,
modlím se, ať mi uvěří, jak strašně mě vše mrzí.

Slzavé údolí směřující vzhůru,
hledající pod nohama pevnou půdu,
se sepjatýma rukama se obracím k nebi,
odhaluju události, o nichž moc lidí neví.

Nikdy jsem neznala bolest nad promarněným vztahem,
setkání a rozchody jsem brala jedním tahem,
byla jsem špatný člověk, když jsem chtěla žít bez lásky?
odpovědi bolí a bolí i otázky.

Špatný člověk nejsem, špatný je jenom mý chování,
kořen toho všeho je v hlubokým doufání,
že třeba zapomenu na jednoho kluka,
s očima tak upřímnýma až mi srdce puká,
jedinej v mým životě, já o něj fakt stála,
kdyby si o to řekl, tak všechno bych mu dala,
měl mě rád, to nepochybně, o tom vůbec nic,
měl však tenkrát manželku a tu měl rád víc.

Tenkrát jsem si přísahala, že už nechci být závislá,
že budu vždy milovat jen toho, kdo víc dá,
bylo to tak jednoduší moc si citů nevšímat,
dokud jsem zas nepotkala kluka s upřímnejma očima...






Poznámky k tomuto příspěvku
Přeslička (Občasný) - 20.11.2003 > zní to jak text některý z dnešních holčičích skupin (to není ve zlým)... není to špatný a ten závěr sedí...
<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 20.11.2003 > Upřímně (doufám) vylíčený příběh a zamyšlení.
Ale vypadá spíš jako prozaické vyprávění s rýmy, něž jako báseň. Alespoň na mě to tak působí.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter