Z nebe spadly závoje stínů

rozlilo se zlato na hladinu

rozerváno do tisíců stuh

břehy uvězněno v bludný kruh

Crčíc kolem boků štíhlých

osamělé lodi unášené v dál

přes hřebeny vlnek zjihlých

jimž večer symfonii hrál

To zlato rozlilo se zvolna

kradmým noci příchodem

v něm rozpila se skvrna smolná

jen nad lesem zůstal tenký lem

Den potopil se v zapomnění

stuhy změnily se v rubín

v němž třpytilo se rdění

oblaků a hvězdných hlubin

S povzdechem jsem vedl lodě běh

za obrysy malých stavení

kde vody smaragdové myjí břeh

zpět ze světelné lázně mámení